Jít na obsah | Jít na hlavní menu | Jít na vyhledávací panel

Judea (římská provincie)

Mapa

Informace ze slovníku

Když po smrti Šalomounově nastalo v Sichem rozdělení krá­lovství [1Kr 12,26 - 1Kr 12,33 ; 1Kr 13,33 ; 2Pa 10,16 n], zůstalo při domě Davidově pouze Judstvo a některé části z pokolení Simeonova a Benja­minova. Dvě benjaminská města, Bethel a Jericho, přidala se také k severnímu království. Později připadly k Judstvu některé části z po­kolení Efraimova [2Pa 13,19 ; 2Pa 15,8 ; 2Pa 17,2 ]. Nepřátelství a války mezi oběma říšemi trvaly přes 60 let. Jižní království mělo proti sever­nímu některé výhody, takže se udrželo déle než království izraelské. Jerusalem byl méně vy­sazen útokům nepřátel a lid cítil větší jednotu hlavně vlivem chrámové bohoslužby. Za Achaba a Jozafata uzavřela obě království mezi sebou smlouvu, kterou porušil Amaziáš. Byl poražen a Jerusalem zpustošen. Za Jotama a Achase stal se Juda poplatným Tiglatfalasa­rovi. Pád Judstva nastal, když Nebuzardan, vojevůdce Nabuchodonozorův, rozbořil chrám jerusalemský a uvedl lid do zajetí [r. 586 př. Kr.]. Po návratu ze zajetí byl správcem Jud­stva potomek Davidův, Zorobábel, který uzná­val nadvládu perskou. Stejně Judovec Nehe­miáš. Pak spravovali zemi perští místodržící. Později ovládli zemi Makedonci a po rozkladu říše Alexandra Velikého připadlo J. postupně Egyptu a Sýrii. Úspěšná revoluce *Makka­bejců proti Sýrii vedla k ustanovení kněžské dynastie vládců, jež byla vystřídána idumejskou dynastií [*Herodes Veliký], která vládla pod svrchovaností Říma. V době Ježíšově bylo Judstvo provincií spravovanou přímo římskými místodržícími [t. zv. prokurátory judskými].

 

 

Zajatí Judejci. Z reliéfu na zdi chrámu v Karnaku, který vypisuje vítězné tažení faraóna Sesáka v Palestině.

 

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)


Judah, Kingdom of

When the disruption took place at Shechem, at first only the tribe of Judah followed the house of David. But very soon after the tribe of Benjamin joined the tribe of Judah, and Jerusalem became the capital of the new kingdom (Josh 18:28), which was called the kingdom of Judah. It was very small in extent, being only about the size of the Scottish county of Perth.

For the first sixty years the kings of Judah aimed at re-establishing their authority over the kingdom of the other ten tribes, so that there was a state of perpetual war between them. For the next eighty years there was no open war between them. For the most part they were in friendly alliance, co-operating against their common enemies, especially against Damascus. For about another century and a half Judah had a somewhat checkered existence after the termination of the kingdom of Israel till its final overthrow in the destruction of the temple (B.C. 588) by Nebuzar-adan, who was captain of Nebuchadnezzar's body-guard (2Kings 25:8-21).

The kingdom maintained a separate existence for three hundred and eighty-nine years. It occupied an area of 3,435 square miles. (See ISRAEL, KINGDOM OF)

EBD - Easton's Bible Dictionary