[= nechť jest (Bůh) slaven].

1.  Čtvrtý syn Jakobův a Lie; starší jeho bratří byli Ruben, Simeon a Leví, mladší Izachar a Zabulon [Gn 35,23 ]. Byl praotcem stejno­jmenného pokolení. Po rozdělení království byla po něm nazvána jižní část bývalého panství Davidova. Hranice jeho přídělu jsou zevrubně popsány v [Joz 15,1 n]. Táhly se do po­hoří idumejského až k sev. výběžkům Mrtvého moře. Za manželku pojal ženu kananejskou [Gn 38,1 - Gn 38,10 ], s níž měl tři syny: Hera, Onana a Sela. První dva brzy zemřeli. Dále měl J. dva blížence s Támar, manželkou zemřelého prvorozeného Hera, a to Faresa a Žáru [Gn 38,11 - Gn 38,30 ; Gn 46,12 ; Nu 26,19 ; Rt 4,16 - Rt 4,22 ]. J. sám zaujímal mezi bratřími vynikající posta­vení. Zachránil Josefa před smrtí [Gn 37,26 - Gn 37,28 ]. Když nastala nutnost po druhé jíti do Egypta nakoupiti obilí, zaručuje se svému otci za svého bratra Benjamina a i vůči Josefovi zastává se nejmladšího [Gn 44,33 n; 45,1]. Když byla Izraelcům přidělena krajina Gesen, je J. poslán napřed [Gn 46,28 ]. Jeho zvláštní postavení vyniká i ze zvláštního požehnání, kterého se mu dostalo od Jákoba [Gn 49,3 - Gn 49,10 ]. Pokolení Judovo vzrostlo v Egyptě na 74.000 [Nu 1,26 - Nu 1,27 ] mužů, schopných boje. Po něm nejčetnější bylo pokolení Dan [62.700 mužů]. Na hranicích země zaslíbené bylo napočteno už 76.500 příslušníků J. pokolení [Nu 26,22 ]. Při tažení pouští zaujímají členové J. pokolení místo v čele zástupu po východní straně stánku úmluvy. Achán, který byl potrestán pro přisvo­jení věcí klatých, pocházel z pokolení J. [Joz 7,1 ; Joz 7,16 - Joz 7,18 ]. Ale i věrný Kálef pocházel z tohoto pokolení. Brzy po dobytí země upadli Izraelci pod nadvládu krále syrského, ale Otoniel z pokolení J. je osvobodil [Sd 3,8 - Sd 3,11 ]. Později měl tento kmen mnoho vlastních starostí [Sd 3,31 ; Sd 10,7 ; Sd 13,1 ] a nezúčastnil se bojů ostat­ních kmenů. Snad tu rozhodovala i země­pisná poloha. Po smrti Saulově podporoval J. svého soukmenovce Davida a zůstal věren davidovské dynastii tak, že nakonec bylo vy­tvořeno samostatné království.

2.  Levita [Ezd 3,9 ], mezi jehož potomky byl *Kadmiel.

3.  Levita [Ezd 10,23 ], jenž na podnět Ezdrášův propustil pohanskou manželku.

4.  Syn Senuy [Neh 11,9 ], zástupce velitele nad Jerusalemem.

5.  Levita [Neh 12,8 ], jenž se vrátil se Zoro­bábelem z Babylona.

6.  Jeden z těch [Neh 12,34 ], kteří se zúčast­nili posvěcení hradeb jerusalemských.

7.  Syn Netaniášův [hebr. Jehudi], jeden z těch, které vyslal král Joakim [Jr 36,14 ; Jr 36,21 ; Jr 36,23 ] k Baruchovi pro knihu, napsanou Jere­miášem.

8.  Muž z rodokmenu Ježíšova, žijící v době těsně před exilem [L 3,26 ].

*Žid, Židovský.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)