[Sk 18,24 ], hlavní město na pobřeží Dolního Egypta záp. od ústí Nilu, jež založil r. 332 př. Kr. král Alexander Veliký. Sám prý načrtl základní plán města za pomoci architekta Deimokrata z Rhodu. Bylo založeno ke společnému životu tří dosud rozdělených národů, Řeků, Židů a Egypťanů [později i Římanů]. Ostrov Faros [Fára], ležící před městem, byl spojen s pevninou hrází 1290 m dlouhou. Tak vznikly dva přístavy, důležité pro obchod. Za Ptolemaiovců [301-30 př. Kr.], kteří měli v A. své sídlo, bylo toto město střediskem učenosti a světového obchodu a mělo asi 1,000.000 obyvatel. Řekové, Egypťané, Židé a Římané, používající řečtiny ve vzájemném styku, bydlili v oddělených čtvrtích. Židé sídlili v sv části města se zvláštním správcem [ethnarchou], který dozíral na zachovávání náboženských mravů a zvyků. Židovská synagoga na způsob basiliky náležela k nejnádhernějším budovám v městě. V zasedací síni bylo 70 pozlacených sedadel pro 70 starších židovských. Ve třetím stol. př. Kr. byl zde přeložen SZ do řečtiny [Septuaginta, LXX], který se stal pomůckou k rozšiřování křesťanství ve vzdělaném světě, ježto seznamoval pohany s Bohem. Alexandrijští Židé učinili první pokus, jak smířiti SZ s filosofií Platonovou a stoickou. Vynikal v tom obzvláště Filón, současník Ježíšův. Ptolemaiovci tu založili museum s proslulou knihovnou o statisících svazcích. Záhy vznikl v A. kvetoucí křesťanský sbor, jehož význam v dějinách prvních křesťanských století byl veliký. Proslulá *alexandrijská škola bohoslovecká soupeřila dlouho se školou antiošskou [Antiochia]. Slavnými představiteli alexandrijské školy jsou Klemens a Origenes [2. stol.]. Ve středověku klesal význam A. a otevřením cesty do Indie poklesl ještě více. Nynější A. zaujímá asi třetinu prostory dřívějšího města a jest vystavěna po způsobu evropském hlavně na bývalém ostrově Faros. Na starověk upomíná t. zv. sloup pompejánský a »jehly Kleopatřiny«.
Alexandria
the ancient metropolis of Lower Egypt, so called from its founder, Alexander the Great (about B.C. 333). It was for a long period the greatest of existing cities, for both Nineveh and Babylon had been destroyed, and Rome had not yet risen to greatness. It was the residence of the kings of Egypt for 200 years. It is not mentioned in the Old Testament, and only incidentally in the New. Apollos, eloquent and mighty in the Scriptures, was a native of this city (Acts 18:24). Many Jews from Alexandria were in Jerusalem, where they had a synagogue (Acts 6:9), at the time of Stephen's martyrdom. At one time it is said that as many as 10,000 Jews resided in this city. It possessed a famous library of 700,000 volumes, which was burned by the Saracens (A.D. 642). It was here that the Hebrew Bible was translated into Greek. This is called the Septuagint version, from the tradition that seventy learned men were engaged in executing it. It was, however, not all translated at one time. It was begun B.C. 280, and finished about B.C. 200 or 150. (See VERSION)