Jít na obsah | Jít na hlavní menu | Jít na vyhledávací panel

Soudci 1

Mapa

Informace ze slovníku

V původním slova smyslu šlo o osoby, které vynášely radu (oraculumBoží. Tak čteme v [Ex 18,13 ], že Mojžíš »soudil« lid od jitra do večera, tj. oznamoval rady Boží a jeho ustanovení ve sporných otázkách [Ex 18,15 n; 18,19n]. Na radu Jetrovu byly Mojžíšovi přednášeny jen nesnadné věci, kdežto běžné spory a záležitosti rozsuzovali vybraní zástupcové lidu [Ex 18,21 n; 18,25n]. Původně tedy byli s. kněží, kteří vynášeli oraculum', později však se stali soudci starší lidu anebo ti nejuznávanější ze starších lidu, náčelníci kmenů, snad ti, kteří vynikali ve válečném vůdcovství. Šlo tu vlastně o funkci podobnou královské. Když byla zřízena královská instituce, bylo jednou z královských povinností také souditi; sr. [2S 15,1 - 2S 15,6 ; 1Kr 3,9 ; 2Kr 15,5 ]. Podle [Ž 2,10 ; Oz 7,7 ; Am 2,3 ] se zdá, že »soudce« a »král« byly souznačné pojmy. Že se u soudců dostavovalo někdy také pokušení usadit se dědičně v jejich postavení, ukazuje [Sd 8,22 n].

V užším slova smyslu jsou soudci nazýváni občasní osvoboditelé a vládci jednotlivých pokolení izraelských, kteří vytrhovali své soukmenovce z ruky Filištínských, Moábských, Madiánských, Ammonitských, Amalechitských aj., když na usazené Izraelce činili nájezdy zvláště v dobách žní. Nejznámější ze soudců jsou tito:

1.  Otoniel [Sd 3,7 - Sd 3,11 ], který bojoval proti Ghusanovi Risataimskému, králi syrskému. Representuje pokolení Judovo.

2.  Ahod [Sd 3,12 - Sd 3,29 ] z čeledi Gery Beniaminského, který zabil Eglona, krále moabského, jenž s Ammonitskými a Amalechitskými opanoval »město palmové« a uložil mu poplatek. Poroba tato trvala 18 let. Po zavraždění Eglona a vítězné bitvě nastal pokoj na 80 let.

3.  Debora a Barák [Sd 4,1 n; 5,1n], kteří porazili v bitvě na úpatí hory Tábor vojsko Jabínovo z Azoru. Jabín utiskoval Izraelce 20 let. Nejvyšší vojevůdce Jabínův Zizara byl zabit od Jáhel. Po této bitvě měli Izraelci pokoj 40 let. Barák pocházel z kmene Neftalím.

4.  Gedeon [Sd 6,1 n; 7,1n; 8,1n] porazil beduinské kmeny madiánské. Vydobyl tak pokoj pro Izraelce na 40 let. Jeho syn Abimelech povraždil svých 70 bratří a stal se na tři roky panovníkem se sídlem v Sichem. Representuje záp. polovinu kmene Manassesova.

5.  Jefte [Sd 10,6 n; 11,1n; 12,1-7] porazil Ammonitské. Soudil Izraelce 6 let. Zastupuje kmen Gádův.

6.  Samson [Sd 13,1 n] až [Sd 16,1 n] soudil Izraelce 20 let, odrážeje útoky Filištínských. Zastupuje kmen Dan.

7.  Samgar, syn Anatův, bojoval statečně s Filištínskými [Sd 3,31 ].

8.  Tola [Sd 10,1 ] z pokolení Izacharova, soudil Izraelce 23 let. Bydlil v Samiru na hoře Efraim.

9.  Jair [Sd 10,3 - Sd 10,5 ] galádský. Soudil Izraelce 22 let. Zastupuje vých. polovinu kmene Manassesova.

10. Abesam [Sd 12,8 - Sd 12,10 ], pocházející z Betléma, soudil Izraelce 7 let. Samgar a Abesam snad mají odpovídat kmenům Rubenovu a Simeonovu, záhy zaniklým.

11. Elon [Sd 12,11 n] zabulonský soudil Izraelce 10 let.

12. Abdon [Sd 12,13 - Sd 12,15 ] z pokolení Efraimova soudil Izraelce 8 let. Připočteme-li k šesti velkým, (č. 1-6) a šesti menším soudcům ještě soudce Élí a Samuele, máme před sebou obraz čtrnácti hrdinů a duchovních vůdců, kteří vedli lid po obsazení země až po dobu královskou. N.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)


Judges, Book of

is so called because it contains the history of the deliverance and government of Israel by the men who bore the title of the "judges." The book of Ruth originally formed part of this book, but about A.D. 450 it was separated from it and placed in the Hebrew scriptures immediately after the Song of Solomon.

The book contains,

(1.) An introduction (Judg 1:1etc.; 2:1etc.; 3:1-6), connecting it with the previous narrative in Joshua, as a "link in the chain of books."

(2.) The history of the thirteen judges (Judg 3:7etc.) to (Judg 16:1-31) in the following order:

 

FIRST PERIOD (Judg 3:7etc.; 4:1etc.; 5:1etc.)

I. Servitude under Chushan-rishathaim of Mesopotamia 8 years

1. OTHNIEL delivers Israel, rest 40 years

 

II. Servitude under Eglon of Moab: Ammon, Amalek 18 years

2. EHUD'S deliverance, rest 80 years

3. SHAMGAR Unknown.

 

III. Servitude under Jabin of Hazor in Canaan 20 years

4. DEBORAH and,

5. BARAK 40 years

(206 years)

 

SECOND PERIOD (Judg 6:1etc.; 7:1etc.; 8:1etc.; 9:1etc.; 10:1-5)

IV. Servitude under Midian, Amalek, and children of the east 7 years

6. GIDEON 40 years; ABIMELECH, Gideon's son, reigns as king over Israel 3 years

7. TOLA 23 years

8. JAIR 22 years

(95 years)

 

THIRD PERIOD (Judg 10:6etc.; 11:1etc.; 12:1etc.)

V. Servitude under Ammonites with the Philistines 18 years

9. JEPHTHAH 6 years

10. IBZAN 7 years

11. ELON 10 years

12. ABDON 8 years

(49 years)

 

FOURTH PERIOD (Judg 13:1etc.; 14:1etc.; 15:1etc.; 16:1etc.)

VI. Servitude under Philistines 40 years

13. SAMSON 20 years

(60 years)

 

In all 410 years

 

Samson's exploits probably synchronize with the period immediately preceding the national repentance and reformation under Samuel (1Sam 7:2 -6).

After Samson came Eli, who was both high priest and judge. He directed the civil and religious affairs of the people for forty years, at the close of which the Philistines again invaded the land and oppressed it for twenty years. Samuel was raised up to deliver the people from this oppression, and he judged Israel for some twelve years, when the direction of affairs fell into the hands of Saul, who was anointed king. If Eli and Samuel are included, there were then fifteen judges. But the chronology of this whole period is uncertain.

(3.) The historic section of the book is followed by an appendix (Judg 17:1etc.; 18:1etc.; 19:1etc.; 20:1etc.; 21:1etc.), which has no formal connection with that which goes before.

It records

(a) the conquest (Judg 17:1etc.; 18:1etc.) of Laish by a portion of the tribe of Dan; and

(b) the almost total extinction of the tribe of Benjamin by the other tribes, in consequence of their assisting the men of Gibeah (Judg 19:1etc.; 20:1etc.; 21:1etc.). This section properly belongs to the period only a few years after the death of Joshua. It shows the religious and moral degeneracy of the people.

The author of this book was most probably Samuel. The internal evidence both of the first sixteen chapters and of the appendix warrants this conclusion. It was probably composed during Saul's reign, or at the very beginning of David's. The words in (Judg 18:30; 18:31), imply that it was written after the taking of the ark by the Philistines, and after it was set up at Nob (1Sam 21:1 ). In David's reign the ark was at Gibeon (1Chr 16:39).

EBD - Easton's Bible Dictionary