[= on otevře], *soudce Izraelský. Náleží k t. zv. "velkým soudcům". Jeho pří­běhy jsou popsány v [Sd 10,17 n; 11,1n; 12,1-8]. Pocházel z krajiny Galádské, byl syn Galáda a ženy nevěstky. Pro tento svůj původ byl od legitim­ních synů Galádových z domu vyhnán a bydlel v zemi *Tob. Jsa muž bojovný, shromažďoval kolem sebe tlupu "povalečů". Ale když synové Amon začali proti Galádským bojovati, přišli Galádi k Jefte a žádali ho o pomoc, slíbivše mu, že bude jejich knížetem [Sd 10,17 n; 11,1-11;11,29], když je přivede k vítězství. Slíbil jim tedy svou pomoc a začal vyjednávati s králem Ámon­ským; ten žádal, aby mu Izrael odstoupil území mezi Arnonem a Jabokem, tedy území Ruben a Gád, protože prý mu území to dříve náleželo. Ale Jefte vyvrátil tento požadavek poukazem na to, že Izrael zemi tu správně dobyl na Amorejských a že tam již 300 let bydlí. Vyjednávání nevedlo k cíli a došlo k boji. Jefte prosil Hospodina o pomoc a slíbil, že obětuje v oběť [zápalnou?] to, co mu při vítězném boji při návratu domů vyjde vstříc. Amonitští byli poraženi. Když se vracel do svého domova v Masfa, vyšla mu vstříc jeho jediná dcera se svými družkami v radostném prozpěvování nad zdarem jeho výpravy. Jeho nepředložený slib stal se pro něho děsnou událostí. "Ach, jak jsi mne ponížila, dcero má!" naříká nešťastný otec. Ale hrdinná dcera žádá jen lhůtu dvou měsíců, aby oplakala družkami na horách "své panenství". Kdyby byla poznala muže, byla by se mohla dovolati jeho ochrany [Sd 11,39 ]. Po dvou měsících se na­vrátila a slib byl vykonán; ale sr. [2Kr 3,27 ; Lv 27,1 - Lv 27,8 ], kde jde o zasvěcení dívky jakožto vestálky některé svatyni, tedy ne o zabití]. Od té doby dcery izraelské slavily památku statečné dcery Jeftovy každého roku zvláštní slavností [Sd 11,39 ]. Sr. [Ez 8,14 ], kde Tammúz = Adonis. Vypravování o dceři Jeftově má patrně vysvětliti původ Adonisových slav­ností, o nichž se však ze SZ dovídáme málo]. Jeftovi však nastala ještě jiná tíseň. Pokolení Efraimovo bylo žárlivo [Sd 12,6 ] na jeho vítězství nad Amonitskými. Podniklo trestnou výpravu proti němu. Bylo však poraženo. Prchající byli zaskočeni při brodu jordánském. Kdo z nich nedovedl vysloviti "š" ve slově "šibbolet", byl zavražděn. Jefte soudil Izraele šest let a zemřel; jeho vláda se však vztahovala pouze na krajinu ležící východně od Jordánu, t. j. krajinu *Ga­ládskou. Samuel uvádí J. jako důkaz Boží věrnosti ve slibech [1S 12,11 ] a [Žd 11,32 ] jej řadí mezi svědky víry.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)