[= pevnost], město ve filištínském pětiměstí mezi Gázou a Joppen, 5 km od Středozemního moře, na silnici vedoucí z Egypta do Palestiny v rovině Šefela. Bylo přiděleno pokolení Judovu [Joz 15,46 - Joz 15,48 ], nebylo však Judou opanováno, protože bylo v rukou obrů Enakim [Joz 11,22 ]. Když v do­bě soudců bojovali Izraelští s Filištínskými a přinesli na bojiště truhlu úmluvy, byla jim po porážce vzata a přenesena do A. a postavena do chrámu modly *Dágona. Po svízelích, které vzápětí stihly obyvatele Azotu, bylo roz­hodnuto, aby truhla Boží byla dopravena do Akkaron a odtud přes Betsemes opět do území izraelského [1S 5,1 - 1S 5,8 ]. Uziáš pobořil zdi tohoto města [2Pa 26,6 ]. Podle [Iz 20,1 ] Tartan, assyrský vojevůdce, oblehl a dobyl A. Po návratu Židů z Babylona obyvatelé A. protestovali proti znovuopevnění Jerusalema. Přesto však někteří z navrátilců se ženili s Azotkami [Neh 4,7 ; Neh 13,23 - Neh 13,24 ]. V době křesťanské byl Filip, pokřtiv u Hebronu komorníka mouřenínské královny, nalezen v A. [Sk 8,10 ]. A. bylo síd­lem biskupství; prvním biskupem byl Silvanus. Bývalé A. je nyní Ezdud as o 5000 obyvatelích (sr. [Jr 25,20 ; Sof 2,4 ; Za 9,6 ]).

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)