proslulé řecké město, středisko starořecké osvěty, ležící v kraji zvaném Attika, 6 km od moře při stoku řek Kefis a Ilsan. V nej­starších dobách mělo dvě od sebe rozlišené části: město na rovině a hrad Akropolis, vy­stavěný na příkrém skalisku, vyčnívajícím 90-100 m nad město. Na vrcholku Akropole jsou vybudovány chrámy božstev, které A. chrání. Zvláštní zmínky zasluhuje svatyně, zbudovaná ve slohu dorském, Parthenon, za­svěcená panenské bohyni Athéně, o jejímž zro­zení se vypravuje, že vyskočila v plné zbroji z hlavy svého otce, boha Dia. Byla pokládána za bohyni moudrosti, jejímuž hledání se Atheňané horlivě věnovali. V Athénách žili známí filosofové Sokrates [469-399 př. Kr.], Platon a Aristoteles. Západně od Akropole tyčí se *Areopag, známý z pobytu Pavlova v A. Severně od Akropole stálo Prytaneion, kde na obecní útraty byli vydržováni vyslanci cizích států a mužové nejzasloužilejší o obec. Západně odtud bylo náměstí [Agora], kde mívali své schůzky pouliční filosofové. I Pavel zde kázal [Sk 17,17 ] [Agora = trh]. Kdysi [v V. stol. př. Kr.] byly A. i politicky vedoucím řeckým stá­tem, a v době svého rozkvětu vytvořily nejzna­menitější díla umělecká i literární. Jejich poli­tický význam poklesl asi od r. 400 př. Kr. R. 146 př. Kr. Římané si podrobili Řecko i s A. Avšak i v této době byly A. svobodným měs­tem. Čtyři filosofické školy [platónská, peripatetická, epikurejská a stoická] přitahovaly stu­denty z celého Řecka a z Itálie. Za největšího rozkvětu ve starověku měly 200.000 obyvatel, proslulých zvláštní zbožností (oltář »neznámému bohu« [Sk 17,23 ] stál v městě i v přístavišti) a neobyčejnou zvídavostí. Již Demosthenes kára své krajany proto, že chodíce po trhu jeden druhého se táží: "»Co nového«? Sr. [Sk 17,17 - Sk 17,21 ]. Nadlouho zůstaly A. baštou po­hanství. Císař Julian Odpadlík ve 4. stol. se pokusil za pomoci vysokého učení athénského obnoviti starou antickou pohanskou tradici.

Zbytek oltáře s nápisem: Neznámým bohům. Z Pergamu.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)