[Sk 3,2 .10]. *Chrám, str. 245b.

Ch. He­rodův. Herodes I. Veliký začal r. 18 př. Kr. s opra­vami a rozšiřo­váním ch. Zoro­bábelova. Roz­šířil jižní úpatí hory Moria tím, že zřídil vysoké náspy, jež měly 15 řad pylonů vysokých až 11 m. Takovým způso­bem dostal půdo­rys chrámového území podobu obdélníkovou místo původní čtvercové [281 m - jih; 466 m - východ; 488 m - západ]. V osmi letech byly dostavěny obvodní zdi a nádvoří; vnitřní chrám byl opraven a upraven v dalších 18 měsících tisícem zvláště schopných kněží. Úplně doho­toven byl ch. teprve za prokonsula Albína [63 −64], tedy šest let před vyvrácením Jerusalema. Hlavním vchodem [viz obrázek půdorysu] se vcházelo do prostranného nádvoří, t. zv. síně pohanů [D], okolo níž se táhly se tří stran dvojnásobné sloupové chodby [F] o 162 slou­pech s attickými patkami a korintskými hla­vicemi. Na jihu zřídil Herodes na novém pří­stavku trojnásobnou chodbu [E], vynikající krásou nad ostatní [loubí královské]. Mramo­rové sloupy těchto chodeb, pokrytých stropy z cedrového dřeva, měly výšku 12 m. Podlaha byla vykládána různobarevnou mosaikou. Na jihu byly dvě brány [a, b], na západě čtyři brány [c, d, e, f]. V síni pohanů bylo prodáváno vše, čeho bylo třeba k obětem. Zde měli stoly i penězoměnci, kteří vyměňovali cizí peníze za peníze chrámové [Mt 21,12 ; Mt 21,14 n]. Podlaha předsíně byla dlážděna pestrým ka­mením. Síň Izraele [G] byla vyvýšena nad síň pohanů a uzavřena mříží 1,5 m vysokou a obehnána podezdívkou téměř 5 m širokou, na níž vždy v určité vzdálenosti od sebe stály sloupy s nápisy řeckými a latinskými, jimiž se hrozilo trestem smrti pohanům, kteří by vkro­čili do této části; sr. [Sk 24,6 ; Sk 21,20 - Sk 21,30 ]. Síň Izraelova byla nadto kolem dokola obklíčena zdí vysokou 19 m, v níž byly na severu 4 a na jihu také 4 brány s dveřmi a veřejemi pozla­cenými a postříbřenými. Na straně východní byla brána 24 m vysoká a 19 m široká, bohatě vyzdobená [1] a nazývaná »branou krásnou« [Sk 3,2 ]. Uvnitř podél zdí byly sloupové chod­by s různými síněmi pro kněze nebo školní síně zákoníků [L 2,46 ]. Na východní straně bylo t. zv. sloupoví Šalomounovo [J 10,23 ; Sk 3,11 ; Sk 5,12 ]. K nádvoří Izraelovu či také zvanému nádvořím mužů se na východě při­mykalo nádvoří žen, přístupné i ženám, nikoli jen ženám [L 2,22 ; L 2,24 ; L 2,37 ; L 18,13 ; Mk 12,41 nn; J 8,2 ; J 8,20 n]. Odtud pak po pěti půlkruhovitých stupních skvostnou branou, branou krásnou [Sk 3,2 ; Sk 3,10 ], pobitou zlatým a stříbrným ple­chem a vysokou 24 m, přišlo se do nádvoří mužů [4]. Zde asi stál farizeus [L 18,11 ], zde se modlili učedníci [L 24,53 ], zde pobýval Ježíš [Mk 11,11 ; J 7,37 n] i Pavel [Sk 21,26 ]. Kamenné zábradlí asi půl m vysoké oddělovalo tuto síň od síně kněží [5], v níž stál vlastní chrám. Všechny tyto síně byly dlážděny ka­mennými deskami. V síni kněží stál oltář pro zápalné oběti kněží [6], vysoký 7,2 m, zhotove­ný z neotesaných kamenů. Na oltář se vchá­zelo s jižní strany po stupních, kdežto na sev. straně bylo množství železných kruhů pro uvazování obětních zvířat. Na každém úhlu oltáře vyčníval velký roh. Snad poukazoval na sílu, moc, bohatství a požehnání Boží. Tyto rohy byly skrápěny krví obětních zvířat. Smě­rem jižním stálo ještě umyvadlo [10], v němž si kněží umývali ruce i nohy před přistoupe­ním k oltáři.

Teprve nyní se přišlo k samotnému ch., povýšenému o 12 schodů. Byl postaven z vel­kých mramorových kvádrů silně pozlace­ných na mramorové základně. Jeho rozměry byly 30 [délka] x 10 [šířka] x 20 [výška] m mimo předsíň! Předsíň byla rozšířena na 50 m o výšce 50 m. Rovněž nad svatyní a svatyní svatých byla místnost a po obou delších stra­nách přistavěny ochozy s místnostmi. Branou bez vrat, ozdobenou polovičními korintskými sloupy a zakončenou trojúhelníkovým štítem, vcházelo se do předsíně [7], odtud pak branou s pozlacenými, vždy otevřenými vraty do sva­tyně [8]. Veřeje této brány byly ozdobeny zlatou révou s hrozny velikosti muže jakožto obraz lidu Božího [Jr 2,21 ]. Mezi dveřmi visel drahý babylonský závěs, utkaný ze čtyř barev a představující hvězdnou oblohu s vyšitými hvězdami. Možná, že se na tento závěs vzta­hovalo povědění [Mt 27,51 ], nevztahovalo-li se spíše až na oponu u svatyně svatých. Uprostřed svatyně stál zlatý oltář, na jižní straně od něho zlatý sedmiramenný svícen, na sev. straně stůl pro »chleby předložení«. Ze svatyně vedly dveře, zakryté dvojí oponou, do svatyně svatých, [a], jež byla skoro 30 m vysoká, 10 m široká a dlouhá, silně vyzlacená. Celá stavba ch. s nádvořími byla tedy založena způsobem stupňovitým a vlastní chrám zaují­mal nejvyšší místo. Pohled na chrám byl jistě velkolepý [Mt 24,1 ; Mk 13,1 n; L 21,5 n].

Přibližný plán Herodesova chrámu v Jerusalemu. Podle Westminsterského biblického slovníku.

A. Tyropejské údolí.                                            1. "Krásná brána".

B. Cedronské údolí.                                            2. "Síň" žen.

C. Hrad Antonia.                                                 3. Sloupořadí žen.

D. "Síň" pohanů.                                                 4. "Síň" mužů.

E. Královské loubí.                                             5. "Síň" kněžská.

F. Šalomounovo sloupoví.                                    6. Oltář zápalů.

G. "Síň" Izraele.                                                 7. Chrámová předsíň.

a-f. Šest vstupních bran.                                     8. Svatyně.

                                                     9. Svatyně svatých.

                                                     10. Umyvadlo.

Chrám byl rozbořen od Tita r. 70 po Kr. Císař Hadrian vystavěl r. 135 na jeho zříce­ninách pohanskou svatyni Jupiterovu, v jejímž nádvoří byla jezdecká socha císařova. Dnes zde stojí mešita Omarova, založená r. 691 ka­lifem Abd-el-Malíkem z Damašku.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)