(= studnice sedmi, [Gn 21,31 ], nebo studnice přísahy, [Gn 26,33 ] ), starožitné, z kul­turního a hlavně náboženského hlediska vý­znamné město na jižní hranici země judské, vzdálené 85 km od Jerusalema a 47 km od Hebronu; s těmito městy jest spojeno silnicí. Jižně od B. přechází vysočina Judská v poušť, kam kdysi utekla Agar s Izmaelem [Gn 21,9 - Gn 21,21 ]. B. bylo přiřčeno po rozdělení země poko­lení Simeonovu [Joz 19,1 - Joz 19,2 ; 1Pa 4,28 ]. Protože bylo nejjižnější svatyní v Palestině tak jako Dan bylo nejsevernější, ustálilo se tehdy ozna­čení »od Dan až do Bersabé« [1S 3,20 ; 2S 3,10 ; 2S 17,11 ; Sd 20,1 ; 1Pa 21,2 ; 2Pa 30,5 ]. B. odvozuje svůj původ od 7 studní, které dal vykopati Abraham [Gn 21,31 - Gn 21,33 ]. Také se nazývá »studnicí přísahy« [Gn 21,22 - Gn 21,34 ], protože tu Abraham učinil s Abimelechem, králem z Gerary, smlouvu a daroval mu na svědectví 7 jehnic [Gn 21,28 ]. Izák zde vysta­věl Hospodinu oltář [Gn 26,23 - Gn 26,25 ] a obnovil jak smlouvu s Abimelechem [nebo jeho ná­stupcem], tak jméno Seba (= přísaha [Gn 26,32 - Gn 26,33 ] ). Odtud také vyšel Jákob na cestu do Cháran [Gn 28,10 ] a zde obětoval, když se ve stáří stěhoval do Egypta [Gn 46,1 - Gn 46,5 ]. Za Jozue tu stálo už město [Joz 15,28 ]. Synové Samuelovi vykonávali zde svůj soudcovský úřad [1S 8,2 ]. Prorok Eliáš utekl před Jezábel přes B. na poušť [1Kr 19,3 ]. B. bylo i poutnickým místem (sr. [Am 5,5 ; Am 8,14 ] ). I po návratu ze zajetí babylonského bylo B. osazeno židov­skými navrátilci [Neh 11,27 ; Neh 11,30 ]. V době Jeronýmově bylo B. sídlem křesťanského bi­skupa. Nynější Bir-es-Seba čítá asi 3000 oby­vatel, většinou mohamedánů. Jsou tu tři staro­bylé studně s dobrou pitnou vodou; v nové době bylo vykopáno i několik nových studní, poskytujících hojně vody.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)