Široká zeď (hebrejsky: החומה הרחבה ha-Čóma ha-Rechava) je starobylá obranná zeď ve Starém městě jeruzalémské židovské čtvrti. Zeď byla objevena v 70. letech 20. století izraelským archeologem Nahmanem Avigadem a datována do doby vlády krále Ezechiáše (konec osmého století př. n. l.).

Široká zeď je masivní obranná stavba, sedm metrů silná. Nepřerušovaná délka zdi odkryté Avigadovými vykopávkami je dlouhá 65 metrů (71,1 ydu) a místy se dochovala až do výšky 3,3 metru (3,6 ydu).[1][2]

Dlouho se věřilo, že město v tomto období bylo omezeno na opevněný, úzký kopec táhnoucí se na jih od Chrámové hory známé jako Město Davidovo. Avigadovy vykopávky prokázaly, že koncem osmého století se město rozšířilo o kopec na západ od Chrámové hory. Motivací pro stavbu zdí byla očekávaná invaze Sennacheriba do Judeje. Zeď by mohla být zmíněna v Nehemiášovi 3:8 a Izajášovi 22:9-10

Wikipedie