1.  Caesarea maritima, t. j. přímořská C.

[Sk 8,40 ; Sk 9,30 ; Sk 10,1 ; Sk 10,24 ; Sk 11,11 ; Sk 12,19 ; Sk 18,22 ; Sk 21,8 ; Sk 21,16 ; Sk 23,23 ; Sk 23,33 ; Sk 25,1 ; Sk 25,13 ], přístavní město mezi Joppe a pohořím Karmél, které bylo rozšířeno, opevněno a přestavěno od Herodesa Velikého v letech 25-13 př. Kr. a ke cti císaře [césara] Augusta pojmenováno C. Znamenitý umělý přístav byl chráněn mo­hutnou hrází a hradbami o 10 věžích. Kolem přístavu byla dlouhá promenáda s obydlími námořníků. Město bylo opatřeno dvěma vodo­vody, splachovacím zařízením, k němuž bylo využito mořského přílivu, koňským závodiš­těm, přírodním divadlem [amfitheatrem] o 20 tisících sedadlech. Nechyběl ani chrám Augus­tův s obrovskými sochami k poctě Říma a císaře. Tak se stala C. jedním z největších měst judských, po sesazení Herodova syna Archelaa sídlem palestinských prokurátorů římských, římskou kolonií a jevištěm mnohých důležitých událostí ze života církve. Křesťan­ství se zde zakořenilo snad zásluhou Filipovou [Sk 8,40 ]. Zde Petr pokřtil setníka Kornelia [Sk 10,44 ], zde také pohané po prvé přijali Ducha sv. [Sk 10,44 - Sk 10,48 ]. I s životem Pavlo­vým souvisí C. dosti úzce: [Sk 9,30 ; Sk 18,22 ; Sk 21,8 - Sk 21,14 ; Sk 23,23 ; Sk 25,6 ; Sk 26,1 n]. Zde zemřel Herodes Agrippa r. 44 po Kr. [Sk 12,19 ; Sk 12,23 ]. Za Gessia Flora, posledního prokurátora, došlo r. 66 po Kr. v C. k velikým nepokojům mezi místními Židy a pohany, jež byly počátkem velké vzpou­ry čili »války židovské«. Za této války stala se C. operační základnou římského vojska. Vespasian byl zde provolán za císaře r. 69 po Kr. Ve 2. stol. po Kr. se stala C. sídlem křesťanských biskupů, kteří spravovali Palestinu. R. 195 byl do C. svolán křesťanský koncil. V polovině 3. stol. Origenes učil v křesťanské theologické škole, jež zde byla zřízena. Jejím žákem byl Eusebius, pozdější biskup cesarejský a historik křesťanské církve. V dobách křižáckých válek byla C. r. 1101 pod Balduinem dobyta, ale r. 1265 za sultána Bibarse úplně rozbořena, takže dnes jsou z ní jen zbořeniny u vesničky Kaisarije.

2.  Cesarea Filipova

město na překrásném úpatí Hermonu při pramenech Jordánu. Máme o něm zmínku pouze v prv­ních dvou evangeliích [Mt 16,13 - Mt 16,18 ; Mk 8,27 ] při mesiášském vyznání Petrově. Augustus odevzdal toto město Herodovi Velikému r. 20 př. Kr. Ten zde vystavěl mramorový chrám poblíž kultiště římského božstva Pana a město nazval Paneas. Tetrarcha *Filip město rozšířil a k poctě císaře Tiberia i k poctě vlastní je přezval na Cesareu Filipovu. Agrippa II. město dále vybudoval a dal mu jméno Neronias k poctě císaře Nerona. Za židovské války uspořádal zde Titus gladiátorské hry, při nichž zajatí Židé museli zápasit s divokými šelmami a také navzájem. Na troskách býva­lého města stojí dnes vesnice Banias [Panias = svatyně boha Pan] se zříceninami skalního hradu.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)