[z hebr. Kefar Nachûm = vesnice Nahumova?]. Město na severo­západním pobřeží moře Galilejského v krajině Zabulon a Neftalim [Mt 4,13 - Mt 4,16 ; L 4,31 ; J 6,17 - J 6,24 ]. Byl tam úřad pro vybírání daní [Mk 2,1 ; Mk 2,14 ] a římská posádka [Mt 8,5 - Mt 8,13 ; L 7,1 - L 7,10 ]. Ježíš v první době svého působení je učinil východiskem své práce i místem pů­sobení. Uzdravil tam služebníka setníkova [Mt 8,5 - Mt 8,13 ; L 7,1 - L 7,10 ], matku Petrovy manžel­ky [Mt 8,14 - Mt 8,17 ], ďábelníka [Mk 1,21 - Mk 1,28 ; L 4,31 - L 4,37 ], šlakem poraženého [Mk 2,1 - Mk 2,13 ], syna královského služebníka [J 4,46 - J 4,54 ] i mnoho lidí nemocných [Mt 8,16 ; Mt 8,17 ; Mk 1,32 - Mk 1,34 ; L 4,23 ; L 4,40 ; L 4,41 ]. V synagoze v K. kázal [J 6,24 - J 6,71 ; Mk 9,33 - Mk 9,55 ]. V K. povolal Matouše [Mt 9,9 - Mt 9,13 ; Mk 2,14 - Mk 2,17 ; L 5,27 - L 5,32 ]. Přesto lid města nečinil pokání a Ježíš oznámil jeho úplné zničení [Mt 11,23 ; Mt 11,24 ; L 10,15 ].

K. není jmenováno nikde mimo evangelia. Snad vzniklo až po návratu ze zajetí.

Ježí­šova předpověď se dokonale splnila. Z města nezůstal kámen na kameni. Teprve vyko­pávky posledních let daly za pravdu bada­telům, kteří uváděli místo, zvané Tell Chúm, jako původní K. Místo leží asi 4 km západně od ústí Jordánu do moře Galilejského. Nale­zeny byly zbytky synagogy, kterou někteří ztotožňovali se setníkovou [L 7,5 ], jež však je patrně z doby pozdější. Její zvláštností byly schody, na západní straně 3, na jižní 14. Jejich objevení je velmi důležité pro zjištění totožnosti místa, neboť ve starých rukopisech je uvedeno jako zajímavost, že do synagogy v K. se vystupovalo po schodišti. Zatím nebyla v celé Galileji objevena synagoga, na kterou by se tento popis hodil, mimo onu v Telí Chúm. »Budova synagogy má podobu basiliky se širokou prostřední lodí a úzkými postranní­mi, podoby spíše ochozu, přecházejícími i na třetí úzké straně v ochoz. Průčelí bylo rozčle­něno velikým středním portálem a dvěma menšími bočními vchody. Střecha je šikmá po vzoru soudobých staveb syrských. K východ­nímu boku stavby se pojil po celé její délce dvůr s podloubím po ostatních třech stranách a se studní na umývání uprostřed. Do dvora vedlo několik vchodů. Uvnitř budovy bývaly kamenné lavice podél zdí a nad bočními stě­nami včetně ochozu na úzké straně protileh­lého vchodu byla galerie, určená pro ženy« [Bič II., 63n]. Schodiště nahoru vedlo z vněj­šku.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)