[nyní Krenna], město v oné části pobřeží Afriky při Středozemním moři, která se původně jmenovala Cyrenaica a později podle pěti měst Pentapolis; leží mezi Karta­gem a Egyptem. V 7. století př. Kristem usadili se zde řečtí kolonisté, kteří s obyvateli Libye utvořili několik drobných států pod společným králem. R. 321 př. Kr. uzavřeli s egyptskými Ptolemajovci svaz, z něhož plynuly Židům, hojně tam osazeným, značné výhody. Židé tvořili zde asi čtvrtinu obyvatelstva. Po vy­mření Ptolemajovců r. 96 př. Kr. připadla Cyrenaica testamentálně Římanům, kteří ji spojili s Krétou v jednu provincii. Prostřed­nictvím židovského obyvatelstva nabývá C. také spojitosti s křesťanstvím. Šimon, jenž po­mohl nésti Ježíšův kříž [Mt 27,32 ; Mk 15,21 ; L 23,26 ], byl rodák cyrenejský. Obyvatelé Cyrénu byli o památných letnicích v Jerusa­lemě [Sk 2,10 ], kde měli svou synagogu [Sk 6,9 ]. Křesťanští konvertité z C. byli z těch, kteří účinně přispěli k utvoření prvního křesťanského sboru z pohanů v Antiochii [Sk 11,20 ]. Lucius Cyrenejský [Sk 13,1 ] byl podle tradice prvním biskupem ve svém rodném kraji. Vpády vnitroafrických mohamedánů byl C. v 7. století po Kr. zničen; trosky města jsou velmi rozsáhlé.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)