Debír
Popis
Jedno z jedenácti měst na západ od Hebronu, v horách Judska [Joz 15:49 ; Sd 1:11 -15]. Původně to bylo jedno z měst Anákovců [Joz 15:15 ] a bylo také nazýváno Kirjat-sefer (viz) a Kirjat-sanna (49). Káleb, který dobyl a obsadil město a oblast Hebronu [Joz 14:6 -15], nabídl ruku své dcery tomu, kdo úspěšně povede výpravu proti Debíru. Otníel, jeho mladší bratr [Sd 1:13 ; Sd 3:9 ], dosáhl dobytí a získal Achsu za manželku. Nebyla spokojena s podílem, který jí otec dal, a když se vydala ke svému novému domovu, „slezla z osla“ a řekla mu: „Dej mi požehnání [tj. věno]: neboť jsi mi dal jižní zem“ [Joz 15:19 , Kral.]; nebo, jak je v Rev. verzi, „Postavil jsi mě v zemi jihu“, tj. v Negevu, mimo bohaté údolí Hebronu, v suché a neúrodné zemi. „Dej mi také prameny vody. A dal jí horní prameny a dolní prameny.“
Debír byl identifikován s moderním Edh-Dhaheriyeh, tj. „studna na hřebeni“, na jih od Hebronu.
Odkazy
Mapa
Informace ze slovníku
1. Král eglonský, spojenec Adonisedecha, krále jeruzalémského. Byl Jozuou poražen, zajat a popraven [Joz 10,3 ; Joz 10,23 ; Joz 10,26 ].
2. Město v horách Judských [Joz 15,49 ] ze skupiny 11 měst záp. od Hebronu. Původně se jmenovalo Kariatsefer (»město knih« nebo »město písařů« Joz 15,15 ]) nebo Kariatsanna [Joz 15,49 ]. Jozue tohoto města, osídleného Enaky, dobyl a vyhubil jeho obyvatelstvo jako proklaté [Joz 10,38 - Joz 10,39 ; Joz 11,21 ; Joz 12,13 ]. Později však muselo být znovu dobýváno [Joz 15,15 - Joz 15,17 ; Sd 1,11 - Sd 1,12 ]. Bylo přiděleno i s podměstími levitům [Joz 21,15 ; 1Pa 6,58 ]. Mezi badateli je spor o lokalisaci města. Někteří je hledali na místě dnešní vesnice Daharije 18 km jz od Hebronu u cesty do Bersabé, jiní na Telí Beit Mirsim 9 km odtud na sz, kde byly nalezeny oltářní tabule, sošky bohyně Astarty a j.
3. Město na sev. hranicích území Judova na cestě mezi Jerusalemem a Jerichem poblíž údolí Achor [Joz 15,7 ].
4. Město na hranicích území Gádova nedaleko Mahanaim vých. od Jordánu [Joz 13,26 ]; snad totožné s Lodebar (= žádná pastvina nebo žádná řeč! [2S 9,4 n; 17,27]).
Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)
Debir
oracle town; sanctuary.
(1.) One of the eleven cities to the west of Hebron, in the highlands of Judah (Josh 15:49; Judg 1:11-15). It was originally one of the towns of the Anakim (Josh 15:15), and was also called Kirjath-sepher (q.v.) and Kirjath-sannah (Josh 15:49). Caleb, who had conquered and taken possession of the town and district of Hebron (Josh 14:6-15), offered the hand of his daughter to any one who would successfully lead a party against Debir. Othniel, his younger brother (Judg 1:13; 3:9), achieved the conquest, and gained Achsah as his wife. She was not satisfied with the portion her father gave her, and as she was proceeding toward her new home, she "lighted from off her ass" and said to him, "Give me a blessing [i.e., a dowry]: for thou hast given me a south land" [(Josh 15:19), A.V.]; or, as in the Revised Version, "Thou hast set me in the land of the south", i.e., in the Negeb, outside the rich valley of Hebron, in the dry and barren land. "Give me also springs of water. And he gave her the upper springs, and the nether springs."
Debir has been identified with the modern Edh-Dhaheriyeh, i.e., "the well on the ridge", to the south of Hebron.
(2.) A place near the "valley of Achor" (Josh 15:7), on the north boundary of Judah, between Jerusalem and Jericho.
(3.) The king of Eglon, one of the five Canaanitish kings who were hanged by Joshua (Josh 10:3; 10:23) after the victory at Gibeon. These kings fled and took refuge in a cave at Makkedah. Here they were kept confined till Joshua returned from the pursuit of their discomfited armies, when he caused them to be brought forth, and "Joshua smote them, and slew them, and hanged them on five trees" (Josh 10:26).
EBD - Easton's Bible Dictionary