Emaus, městečko vzdálené 60 honů, t. j. 11 km od Jerusalema [L 24,13 - L 24,19 ; Mk 16,12 - Mk 16,13 ]. Není jisto, kde ležely E., o nichž čteme v evangeliích. Palestinologové udávají tři místa, z nichž každé má určité známky pravdě­podobnosti. Je to především:

1.  Kubeibe při silnici jafské ve vzdálenosti 11 km od Jerusalema. Je tam františkánský chrám, zbudovaný r. 1873 na starých zříceninách, pocházejících z 5. a 6. stol., o nichž se tvrdí, že naznačují místo, kde učedníci večeřeli s Ježíšem Kristem. Zří­ceniny ukazují velký chrám o třech lodích. Z nich bylo použito prostřední ke zbudování nového chrámu. Při vykopávkách v této prostřední lodi byly odkryty základy starého židovského domu z doby Ježíšovy; má se za to, že to byl dům Kleofášův. Zdá se také, že pro polohu chrámu byla rozhodující vzdálenost 60 honů od Jerusalema. Ty byly odměřeny a na místě takto určeném byl vystavěn původní velkolepý chrám. Krásný kostel, příjemné za­hrady, nevelká vzdálenost od Jerusalema činí toto místo žádoucím cílem poutníků.

2.  Avšak křižáci r. 1096 našli E. v Nikopolis. Jméno E. [= hammat] předpokládá teplý pramen. Kubeibe však je bez pramenů a pramen, který vyvěrá daleko pod vesnicí na svahu, neospravedlňuje toto pojmenování. Eusebius v II. stol. a Jeroným ve IV. stol. podle tehdejší tradice kladou proto E. do Nikopolis, které později bylo přezváno E. Leží na křižovatce dvou silnic, proslulo četně na­vštěvovanými trhy na dobytek, dobrou vodou, příjemným chládkem na úpatí hor, dvěma vydatnými prameny vlažné vody, z nichž v jednom, podle pověsti zázračném, Ježíš si umyl nohy. Vše to podporuje oprávnění staré­ho pojmenování přesto, že vzdálenost od Jeru­salema jest dvojnásobná. Ostatně v některých rukopisech L jest udána vzdálenost na 160 honů, t. j. asi 30 km. To vzniklo asi tím, že opisovači evang. L, neznajíce osady vzdálené od Jerusalema 60 honů, udávají vzdálenost známých jim E. Nikopolis na 160 honů. K tomu vede i to, že učedníci došli do E. teprve k veče­ru, což předpokládá celodenní cestu. E. Niko­polis je vzdáleno od Jerusalema asi 120 honů [23 km]; tato vzdálenost ztěžuje návrat v týž den; nemožným však nebyl. Z Jerusalema do E. je možno dorazit za 5 hodin. Že se při příchodu do E. »den nachýlil«, nemusí ještě znamenat západ slunce, neboť Arab již v polo­vici odpůldne říká: »slunce zapadlo«. Kdyby byli učedníci vyšli z E. o 7. hod., byli by došli do Jerusalema o půlnoci, takže mohli ostat­ním učedníkům vyprávěti radostnou novinu o setkání se zmrtvýchvstalým.

3.  Třetí místo, které se pokládá za E. našich evangelií, je Kariatjeharim ve vzdálenosti 14 km od Jerusalema. Je zde vydatný vodní pramen, křižácký chrám a také vzdálenost od­povídá bibl. údajům.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)