Kral. Níl [Joz 13,3 ; 1Pa 13,5 ], řeka zúrodňující Egypt a od Egypťanů za starověku uctívaná jako božstvo. Její význam byl Izrael­cům dobře znám [Ex 7,17 n; Iz 19,5 n; Ez 30,12 ; Ž 78,44 ; Jr 46,7 - Jr 46,8 ; Am 8,8 ]. V bibli má také jméno »řeka egyptská« [Gn 15,18 ]. Celková její délka obnáší 7000 km, takže jest po Missisippi [7050 km] nejdelší řekou na zemi. Za starověku nebyly známy prameny Nilu. Teprve Stanley r. 1876 objevil řeky, které napájejí jezero Ukereve, odkudž Nil počíná. Jezero Ukereve rozkládá se po obou stranách rovníku. Z tohoto jezera vytéká Nil nejprve jako řeka Kivira s četnými vodopády. V rovině pak teče pod jménem Bahr el Džebel [horská řeka], splavná, majíc hloubku 5 až 12 m. Přítok od západu Bahr el Gazel žene potom Nil na východ a další přítok Sobat jej zase obrací na sever. Dostává nové jméno: Bílý Nil [Bahr el Abiad], do něhož u Chartumu vtéká Modrá řeka [Bahr el Azrak], která svým kalem způsobuje zúrodňující zátopy. Na 23° s. š. vtéká na půdu egyptskou a teče pak dlou­hým údolím mezi dvěma pustými vysočinami, Arabskou na východě a Libyjskou na západě. Pod Káhirou rozděluje se jako delta do četných ramen, z nichž dvě jsou nejdůležitější: Rosetské neboli západní a Damietské neboli východní. Nejdůležitějším zjevem při Nilu jsou jeho pravidelné zátopy. Mohutné deště a lijavce v Habeši a ve vnitřní Africe způsobují stoupání Nilu, které začíná v červenci, a v září promě­ňují Dolní Egypt v široké jezero. Když hladina stoupne o 7 až 8 m, zůstává na téže výši po dva až tři týdny; ke konci října začne voda opadávat, což pozvolna pokračuje do dubna. V tomto čase jest voda nejprve zelená od travin a jiných hnijících rostlin, potom jest červenavě kalná od zemitého kalu splachovaného s habešské vysočiny. V Káhiře jest vodočet, kde zvláštní zřízenec denně odčítá a hlásí výšku vody. Dobrá zátopa dosahuje výšky 10 m; vyšší zátopa způsobuje škody a nižší zase nedostačuje pro zavodnění luk a polí. Podle výšky zátopy stanoví se v Egyptě také daně. Význačnými rostlinami Nilu byly lotus a papyrus, z něhož se ve starověku vyráběl papír.

Pro židovstvo má N. i ten význam, že při j. hranicích Egypta u prvních jeho peřejí byla založena nejstarší známá kolonie židovská v Elefantině [= Jéb], kde byly nalezeny ara­mejské papyry z 5. stol. př. Kr., potvrzující, že tam měli Židé chrám s plným vybavením pro oběti. Vedle Hospodina uctívali tito Židé božstvo Béť el, jež bylo ztotožňováno s Hospo­dinem. Snad tedy pocházeli z Bételska, kam se vystěhovali pod tlakem reforem krále Joziáše r. 622. Více o tom viz Bič I., 146n.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)