kdysi přístavní město na Rudém moři v zálivu Akaba poblíž Elat [Dt 2,8 ], kde se Izraelci utábořili na své pouti do Palestiny [Nu 33,35 ]. Přístav se stal důležitým teprve za vlády Šalomouna, který zde vybu­doval základnu pro zámořský obchod s Ofir [1Kr 9,26 n], odkud dovážel zlato. Po jeho smrti přístaviště upadalo. Jozafat, judsky král, marně se pokoušel o jeho obnovu, i když se mu ke spolupráci nabízel Ochoziáš, syn Achabův [1Kr 22,48 - 1Kr 22,49 ; 2Pa 20,36 - 2Pa 20,37 ]. Také úsilí Joramovo bylo marné. Teprve Amaziáš si znovu podrobil Idumejské [2Kr 14,7 ; 2Pa 25,11 - 2Pa 25,12 ] a jeho syn Azariáš »vzdělal Elat« [2Kr 14,22 ; 2Pa 26,1 - 2Pa 26,2 ], čímž se snad myslí, jak se domnívají vykladači, Aziongaber. R. 735 př. Kr. se Idumejští opět zmocnili přístavu. Vykopávky z r. 1938 př. Kr. objevily toto město v arabské osadě Tel el Kheleifeh při sev. ob­louku zálivu Akabského, vzdáleného 3/ 4 km od moře, které se tu zaneslo. V písku se ucho­valy i kůly z bývalého přístaviště. V domech byly nalezeny četné měděné nástroje, hroty oštěpů, udice a pod., z čehož lze soudit, že obyvatelé byli zručnými kovodělníky [Dt 8,9 ]. Ve vykopávkách byly objeveny tavicí pece, položené tak, že pravidelným větrem vznikal takový tah, že žár stačil na dobývání mědi z rud. Krom toho byl zde i průmysl provaznický.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)