(stč. pahrb = malý hrb, vršek, hůrka, kopec). Tak překládají Kral. hebr. gib (á, jež jindy nechávají nepřeloženo, když se domnívají, že jde o jméno místa (*Gabaa, [Joz 15,57 ; Sd 19,13 ; 1S 10,26 ; 2S 21,6 ] aj.), nebo překládají výrazem vrch (na př. [Sd 7,1 ]). Poněvadž však p. bývá spojován s bohoslužbou nebo s modloslužbou, bude na místě, když bu­deme aspoň některé sz pahrbky pokládati za kultiště, někdy i uměle navršené. Je jistě pří­značné, že truhlu Hospodinovu vnesli do domu Abinadabova "na pahrbek" [1S 7,1 ; 2S 6,3 ], že Izrael měl příkaz, aby zničil p-y [Dt 12,1 ], že Jozue obřezal syny Izraelské na p-u [Joz 5,3 ], že na p-cích byly zřizovány *háje [1Kr 14,23 ], v nichž se pálilo kadidlo [2Kr 16,4 ; Pís 4,6 ]. Proroci přirozeně kázali proti p-ům [Iz 65,7 ; Jr 2,20 ; Jr 3,23 ] a stavěli proti nim *horu Hospodinovu [Iz 2,2 ; Iz 2,11 - Iz 2,14 ]. - "Pahrbek Boží" [1S 10,5 ] se obyčejně vykládá jako Gabaa, bydliště Saulovo [1S 22,6 ], ale i zde je vidět, že šlo o místo na posvátném pahrbku, kde měli proročtí žáci svou "školu"; sr. [1S 10,10 ] a kde byla umístěna filištínská stráž ; sr. [1S 13,3 ; 1S 14,4 ]. - "P-y věčné" [Gn 49,26 ; Dt 33,15 ; Ab 3,6 ] znamenají snad "pra­staré p-y" na rozdíl od p-ů umělých, navr­šených.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)