vlastní jméno, vyskytující se osmkrát v rodokmenu Edomců [Gn 36,1 n], kde

1.  ve ver­ších 2 a 14 Septuaginta a jiné staré verse čtou »syn Sebeona«, místo hebrejského »dcera«. 

2.  Syn Sebeona Hevejského [Gn 36,24 ], který nalezl »na poušti« podle kralického překladu [jenž se přidržuje židovské tradice] »mezky«. Dnešní odborníci se spíše kloní k překladu »horké prameny«, jenž arci není o nic zaru­čenější.

3.  Syn Seira Horejského, bratr Se­beona (Hevejského? [Gn 36,20 ]). Jde tu patrně o jméno kolektivu, ale nikoli na podkladě pokrevním, jako spíše na duchovním. 

4.  Město dobyté Assyrskými [2Kr 18,34 ; 2Kr 19,13 ; Iz 37,13 ] na Eufratu. V hebrejštině psáno jinak než č. 1-3. X

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)