(= přísaha nebo sedm)

1.  Jméno studnice, kterou vykopali služebníci Izákovi, když byla uzavřena smlouva s Abimelechem. Podle ní bylo nazváno město Bersabé [Gn 26,33 ].

2.  Místo na území pokolení Simeonova, jmenované mezi Bersabé a Molada [Joz 19,2 ]. Badatelé se domnívají, že jde buď o Tell es-Seb'a, asi 5 km vých. od Bersabé, anebo o chybné psaní původního jména Sama (hebr. šema ', sr. [Joz 15,26 ]), anebo konečně o opiso­vačskou chybu, která vznikla z předcházejícího jména Bersabé. V [1Pa 4,28 ] je totiž toto jméno vynecháno.

3.  Syn Bichri z pokolení Benjaminova na horách Efraimských, náčelník při povstání Ab­solonově. Prošel celou říší Izraelskou a bouřil proti Davidovi. Joáb ho pronásledoval, oblehl v Abel-Betmaacha, ale jakási žena předešla zkáze města tím, že pohnula obyvatelstvo k vykonání popravy S-ovy. Když byla S-ova hlava vyhozena přes zeď města, odtáhl Joáb se svým vojskem zpět do Jerusalema [2S 20,1 - 2S 20,22 ].

4.  Buď jeden ze sedmi synů Gádových, kteří bydlili v Bázan, anebo jméno jednoho z jejich bydlišť [1Pa 5,13 ; 1Pa 5,16 ].

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)