[= bílý].

1.  Vnuk Náchora, bratra Abrahamova, syn Batuelův [Gn 22,22 n; 24,24; 24,47], bratr Rebeky [Gn 29,16 ], otec Líe a Ráchel, žen Jákobových. Bydlil v Cháran [Gn 27,43 ]. Po prvé se s ním setkáváme, když se jednalo o zasnoubení Izákově s Rebekou [Gn 24,50 - Gn 24,51 ], potom jako s hostitelem [Gn 29,13 ; Gn 29,14 ], hospodářem [Gn 29,15 ] a tchánem Já­kobovým [Gn 29,22 ; Gn 29,23 ]. Klamali se navzájem [Gn 30,36 - Gn 30,43 ], až nakonec Jákob tajně odešel se vším svým majetkem. Ráchel při té příležitosti vzala s sebou domácí bůžky Lábanovy. L. je pronásledoval, dohonil je na pohoří Galád [Gn 31,23 ], ale zde na příkaz Hospodinův uzavřel s Jákobem smlouvu, na jejíž znamení navršili hromadu kamení [Gn 31,45 n]. Tato hromada tvořila hranici mezi územím izraelským a aramejským. L. sloužil Bohu svých otců [Gn 31,53 ], Hospodinu [Gn 24,50 ; Gn 30,27 ], ale tuto službu spojoval s babylonským modlářstvím. To, že Ráchel ukradla domácí bůžky [teráfím], souviselo snad se zákonem churrijským, podle něhož ten z rodiny, kdo měl tyto bůžky, byl oprávněn převzít otcův majetek;  sr. [Gn 35,2 - Gn 35,4 ].

2.  Nějaké místo na poloostrově sinajském [Dt 1,1 ], snad totožné s Lebna [Nu 33,20 ].

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)