[Ko 2,1 ; Ko 4,13 ], město v římské provincii maloasijské Frygii, v údolí Meander­ském, na malé říčce Lykosu; nedaleko na zá­pad byla města *Kolossis a *Hierapolis. Vál­kami a zemětřesením zpustošeno, zase znovu zbudováno Seleukovcem Antiochem II. [261-247 př. Kr.], po jehož manželce Laodicii má jméno. V době římské nabyla L. velké důle­žitosti, ježto ležela na spojovací hlavní silnici a její obchod sám byl pozoruhodný. Byly zde zhotovovány látky a oděvy z černé ovčí vlny [ovce byly pěstovány v okolí] a vyráběny lé­kařské masti a léčivé prášky [proslulý frygijský prášek proti očnímu zánětu]. Ze [Zj 3,17 ] lze souditi, že koncem prvního století byla L. městem zámožným. Křesťanství se sem dostalo nejspíše z Efezu [Sk 18,19 n; 19,1-40] a ujalo se hlavně mezi četnými zde usedlými Židy. Tra­dice pokládá Epafru za zakladatele sboru. Z [Ko 4,16 ] vysvítá, že ap. Pavel poslal Laodi­cenským list zároveň s epištolou Kolossenským. Někteří se domnívají, že nynější ep. k Efezským je epištolou k Laodicenským. Tak už Marcion kolem r. 140. L. je jedním ze sedmi sborů, jimž bylo určeno Zj. Jana [Zj 1,11 ; Zj 3,14 - Zj 3,22 ]. R. 65 po Kr. byly L., Kolosy a Hierapolis zničeny zemětřesením. L. byla znovu posta­vena, ale mohamedáni město zpustošili, takže dnes máme ze starého města jen zbořeniny. [Eski Hissar 89 km jv od Smyrny.]

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)