hora Ezau

Popis

Hora Ezau - Idumea [Iz 34:5 ,6; Ez 35:15 ]. „Pole Edómu“ [Gn 32:3 ], „země Edómu“ [Gn 36:16 ], byla hornatá [Abd 1:8 ,9,19,21]. Byla nazývána zemí, nebo „horou Seír“, drsnými kopci na východní straně Araby. Rozkládala se od hlavy Akabského zálivu, Elánitského zálivu, až k úpatí Mrtvého moře [1Kr 9:26 ], a obsahovala, mezi jinými městy, skalní město Sela (viz), obecně známé pod řeckým názvem Petra [2Kr 14:7 ]. Je to divoký a drsný region, procházený úrodnými údolími. Jeho starobylým hlavním městem byla Bocra [Iz 63:1 ]. Prvními obyvateli země byli Chorité. Byli zničeni Edómci [Dt 2:12 ], mezi nimi a králi Izraele a Judy byla častá válka [2Kr 8:20 ; 2Pa 28:17 ] EBD

Odkazy

Edom
Bozrah

CZ Odkazy

Edóm

Mapa

(= chlupatý až démonický).

1. Jméno země [Gn 32,3 ; Gn 36,30 ] a pohoří [Gn 14,6 ] i obyvatel tohoto území [Ez 25,8 ], původní označení pohorské krajiny, táhnoucí se po vých. straně údolí Araba v zemi Idumejské [Gn 36,21 ; Nu 24,18 ; Ez 35,15 ] od Mrtvého moře až k zálivu Rudého moře u Elat. Pohoří S. k jihu poznenáhlu stoupá a dosahuje výšky 1300 m; v sev. části se skládá z vápence, v jižní z rudého pískovce. Jméno má buď od původních obyvatel *Horejských [Gn 36,20 ], kteří byli vypuzeni potomky Ezauovými [Gn 32,3 ; Dt 2,12 ; Joz 24,4 ]; sr. [1Pa 4,42 n], anebo snad případněji od vzhledu krajiny, pokryté křovinami, jejíž sev. část sluje dosud Ed Džibal, jižní Eš-Šerá, proslulá četnými jeskyněmi, ve kterých kdysi bydleli původní obyvatelé tohoto území. Ve staré izraelské písni se praví, že Hospodin přišel Izraelcům na pomoc až ze S., z pole Edomského [Sd 5,4 ]. Chce se tím naznačit, že Bůh není pánem jen zaslíbené země a že také k ní není poután. Je Pánem celého světa; sr. [Iz 63,1 ].

2. Horský hřeben, táhnoucí se při sev. hranici judské [Joz 15,10 ] mezi Kariatjeharim a Betsemes.

3. V hebr. jinak hláskované jméno, značící malý. Je to místo v Edomu nebo poblíž tohoto území, kde přenocoval se svým vojskem král judský Jehoram před útokem na Idumejské [2Kr 8,21 ]; sr. [2Pa 21,9 ], snad dnešní Sa'ír nebo Si'ír asi 8 km sv od Hebronu, kde se ukazuje hrob Ezauův; sr. *Sior, [Joz 15,24 ].

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)

Seir

rough; hairy.

(1.) A Horite; one of the "dukes" of Edom (Gen 36:20 -30).

(2.) The name of a mountainous region occupied by the Edomites, extending along the eastern side of the Arabah from the south-eastern extremity of the Dead Sea to near the Akabah, or the eastern branch of the Red Sea. It was originally occupied by the Horites (Gen 14:6 ), who were afterwards driven out by the Edomites (Gen 32:3 ; 33:14; 33:16). It was allotted to the descendants of Esau (Deut 2:4 ; 2:22; Josh 24:4; 2Chr 20:10; Isa 21:11; Ezek 25:8 ).

(3.) A mountain range [not the Edomite range, (Gen 32:3 )] lying between the Wady Aly and the Wady Ghurab (Josh 15:10).

EBD - Easton's Bible Dictionary