hora Nebó
Popis
Nebo — hlasatel; prorok. (1.) Chaldejský bůh, jehož uctívání bylo do Asýrie zavedeno Pullem [Iz 46:1 ; Jr 48:1 ]. Tomuto idolu byl zasvěcen velký chrám, jehož ruiny jsou stále vidět v Birs Nimrud. Socha Neba nalezená v Kalachu, kde ji postavil Pul, král Asýrie, je nyní v Britském muzeu.
(2.) Hora v zemi Moáb, z níž Mojžíš poprvé a naposledy pohlédl na Zaslíbenou zemi [Dt 32:49 ; Dt 34:1 ]. Byla ztotožněna s Jebel Nebah, na východním břehu Mrtvého moře, blízko jeho severního konce, asi 5 mil jihozápadně od Chešbónu. Byla to vrchol hřebene Pisgy (viz), který byl součástí pohoří „hor Abarím“. Je vysoká asi 2 643 stop, ale díky své poloze nabízí výhled na západní Palestinu. Přímo pod ní jsou pláně Moábu, kde Balám a později Mojžíš viděli rozprostřené stany Izraele.
(3.) Město na východ od Jordánu, které bylo obsazeno a znovu vybudováno kmenem Rúben [Nm 32:3 ,38; 1 Pa 5:8]. Bylo asi 8 mil jižně od Chešbónu.
(4.) „Děti Neba“ [Ezd 2:29 ; Neh 7:33 ] byli ti, kteří se vrátili z Babylóna. Bylo to město v Benjamínu, pravděpodobně moderní Beit Nubah, asi 7 mil severozápadně od Hebronu.
EBD
Odkazy
Street View
Obrázky
Mapa
Informace ze slovníku
1. Jméno hory v pohoří Abarim v zemi Moabské v. od Mrtvého moře naproti Jerichu [Nu 33,47 n], snad vrcholek hory *Fazga [Dt 3,27 ]; sr. [Dt 34,1 ], dnešní Džebel en-Nebá 13 km v. od ústí Jordánu. Patrně byla tato hora v souvislosti s babylonským božstvem Nébo [Iz 46,1 ]. Vypravuje se, že Mojžíš s hory Nébo přehlédl před svou smrtí krajinu zaslíbené země [Dt 32,49 ; Dt 34,1 ]. Opravdu je odtud za jasného počasí vyhlídka až k Hermonu, pod nímž leží Dan, a ke Karmeli s mořem Středozemním. Na této hoře podle židovské tradice byla uschována truhla Boží po vyvrácení Jerusalema.
2. Jméno města na území pokolení Rubenova na v. straně Jordánu [Nu 32,3 ; Nu 32,38 ; Nu 33,47 ; 1Pa 5,8 ]. [Iz 15,2 ; Jr 48,1 ; Jr 48,22 ] uvádějí toto město jako državu moabskou. Leželo jižně od Ezebonu, snad na úpatí hory N.
3. [Ezd 2,29 ; Ezd 10,43 ; Neh 7,33 ] mluví o synech z Nébo, kteří se navrátili se Zorobábelem ze zajetí. Poněvadž jméno to přichází ve spojení s Bethel, Hai a Lyddou, soudí mnozí, že nutno hledati toto místo na území pokolení Benjaminova, snad dnešní Núba v. od Chirbet Kéla.
4. Jméno babylonského božstva Nabú [Iz 46,1 ; Jr 48,1 ], jež bylo považováno za vynálezce klínového písma a pána písařů a spojováno s oběžnicí Merkurem. Podle babylonských nápisů panuje toto božstvo nad vojsky nebeskými a zemskými. Bylo uctíváno hlavně v Borsippě u Babylona, kde byla velkolepá jeho svatyně, dochovaná ve zříceninách t. zv. Birs Nimrud. Nébo bylo totožné s egyptským božstvem Totem, řeckým Hermem, římským Merkurem. Socha jeho s dlouhým rouchem byla nalezena v Ninive. Jméno tohoto božstva jest v četných babylonských složeninách jako Nabuchodonozor, Nabopolasar, Nebuzardan atd. Nébo znamená česky »hlasatel«; myslí se tím na hlasatele bohů.
Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)