Nebó 2
Popis
3. Ezd 2,29 ; Ezd 10,43 ; Neh 7,33 mluví o synech z Nebo, kteří se navrátili se Zorobábelem ze zajetí. Poněvadž jméno to přichází ve spojení s Bethel, Hai a Lyddou, soudí mnozí, že nutno hledati toto místo na území pokolení Benjaminova, snad dnešní Núba v. od Chirbet Kéla.
Biblický slovník Adolfa Novotného
Mapa
Informace ze slovníku
1. Jméno hory v pohoří Abarim v zemi Moabské v. od Mrtvého moře naproti Jerichu [Nu 33,47 n], snad vrcholek hory *Fazga [Dt 3,27 ]; sr. [Dt 34,1 ], dnešní Džebel en-Nebá 13 km v. od ústí Jordánu. Patrně byla tato hora v souvislosti s babylonským božstvem Nébo [Iz 46,1 ]. Vypravuje se, že Mojžíš s hory Nébo přehlédl před svou smrtí krajinu zaslíbené země [Dt 32,49 ; Dt 34,1 ]. Opravdu je odtud za jasného počasí vyhlídka až k Hermonu, pod nímž leží Dan, a ke Karmeli s mořem Středozemním. Na této hoře podle židovské tradice byla uschována truhla Boží po vyvrácení Jerusalema.
2. Jméno města na území pokolení Rubenova na v. straně Jordánu [Nu 32,3 ; Nu 32,38 ; Nu 33,47 ; 1Pa 5,8 ]. [Iz 15,2 ; Jr 48,1 ; Jr 48,22 ] uvádějí toto město jako državu moabskou. Leželo jižně od Ezebonu, snad na úpatí hory N.
3. [Ezd 2,29 ; Ezd 10,43 ; Neh 7,33 ] mluví o synech z Nébo, kteří se navrátili se Zorobábelem ze zajetí. Poněvadž jméno to přichází ve spojení s Bethel, Hai a Lyddou, soudí mnozí, že nutno hledati toto místo na území pokolení Benjaminova, snad dnešní Núba v. od Chirbet Kéla.
4. Jméno babylonského božstva Nabú [Iz 46,1 ; Jr 48,1 ], jež bylo považováno za vynálezce klínového písma a pána písařů a spojováno s oběžnicí Merkurem. Podle babylonských nápisů panuje toto božstvo nad vojsky nebeskými a zemskými. Bylo uctíváno hlavně v Borsippě u Babylona, kde byla velkolepá jeho svatyně, dochovaná ve zříceninách t. zv. Birs Nimrud. Nébo bylo totožné s egyptským božstvem Totem, řeckým Hermem, římským Merkurem. Socha jeho s dlouhým rouchem byla nalezena v Ninive. Jméno tohoto božstva jest v četných babylonských složeninách jako Nabuchodonozor, Nabopolasar, Nebuzardan atd. Nébo znamená česky »hlasatel«; myslí se tím na hlasatele bohů.
Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)
Nebo
proclaimer; prophet.
(1.) A Chaldean god whose worship was introduced into Assyria by Pul (Isa 46:1; Jer 48:1 ). To this idol was dedicated the great temple whose ruins are still seen at Birs Nimrud. A statue of Nebo found at Calah, where it was set up by Pul, king of Assyria, is now in the British Museum.
(2.) A mountain in the land of Moab from which Moses looked for the first and the last time on the Promised Land (Deut 32:49 ; 34:1). It has been identified with Jebel Nebah, on the eastern shore of the Dead Sea, near its northern end, and about 5 miles south-west of Heshbon. It was the summit of the ridge of Pisgah (q.v.), which was a part of the range of the "mountains of Abarim." It is about 2,643 feet in height, but from its position it commands a view of Western Palestine. Close below it are the plains of Moab, where Balaam, and afterwards Moses, saw the tents of Israel spread along.
(3.) A town on the east of Jordan which was taken possession of and rebuilt by the tribe of Reuben (Num 32:3 ; 32:38; 1Chr 5:8). It was about 8 miles south of Heshbon.
(4.) The "children of Nebo" (Ezra 2:29; Neh 7:33 ) were of those who returned from Babylon. It was a town in Benjamin, probably the modern Beit Nubah, about 7 miles north-west of Hebron.
EBD - Easton's Bible Dictionary