pobřežní krajina na jihu Malé Asie, hraničící na východě s *Cilicií, na západě s Lycií, na s. s *Pisidií. Za dob Pavlových římská provincie, k níž císař Klaudius připojil i Lycii a snad i větší část Pisidie. Země je chrá­něna před severními větry neschůdným poho­řím, dobře zavodňována řekami, plynoucími z Tauru. Bažiny způsobují do dnešního dne malarii, takže tato část Malé Asie je velmi řídce obydlena. Ve starých dobách byla P. proslulá loupeživými hordami, bydlícími v pohoří na severu. Nejdůležitějším městem bylo Pergé, přístavní náboženské středisko, ležící na řece Gestru. Druhým důležitým městem tu byla *Attalie. Pavel a Barnabáš na své první misijní cestě vystoupili v Pergé na půdu maloasijskou. Zdá se však, že šli z tohoto města přímo do An­tiochie Pisidické, zvláště když je opustil Jan Marek [Sk 13,13 ; Sk 15,38 ]. Teprve na zpáteční cestě, dříve než vstoupili na loď do Attalie, kázali v tomto městě, uctívajícím bohyni Artemis [Sk 14,25 ]. Křesťanství zde zapouštělo ko­řeny jen velmi zvolna. Vidíme to na př. z toho, že [1Pt 1,1 ] nečiní o Pamfylii vůbec zmínky. Snad to souviselo s tím, že zde bylo málo židov­ských obyvatel [Sk 2,10 ].

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)