1.  hebr. sol'ám, jistý druh čtyřkřídlých kobylek, jež bylo Izraelcům dovoleno požívati [Lv 11,22 ]. *Kobylka.

2.  [= pokojný, pokoj], místo, jehož králem byl Melchisedech [Gn 14,18 ; Ž 76,3 ; Žd 7,1 n]. Podle židovských vykladačů S. zna­menalo Jerusalem [Ž 76,3 ]. Jeroným však             tvrdí, že S. je místo, které leželo asi 8 římských mil [12 km] od Skythopolis [Betsan], a ještě za jeho doby mělo toto jméno. Jiní mají za to, že je totožné se *Salim, v             jehož blízkosti křtil Jan Křtitel [J 3,23 ].

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)