bohaté hlavní město staré Lydie, sídlo Kroisovo (563-546 př. Kr.) a později perských a seleukovských místodrži­telů. Leželo asi 80 km v. od Smyrny při úpatí hory Tmolos (1800 m), chráněno předhradím, v úrodné rovině na obou březích zlatonosného Paktolu (přítok Hermosu). R. 546 dobyl toto město Kyros (bibl. Cyrus) a učinil z něho sídliště perského satrapy. Athéňané je spálili r. 499 př. Kr. a tak přivolali perský nájezd na Řecko za vlády perských králů Xerxa a Daria. R. 334 př. Kr. se město podrobilo Alexandru Velikému. R. 214 př. Kr. se města zmocnil Antiochus Veliký, ale ztratil je opět r. 190 př. Kr. v bitvě s Římany u Magnesia. Římané je připojili nejprve ke království Pergamskému, r. 129 však je vtělili do provincie, jež měla jméno Asie. Ř. 17 po Kr. utrpělo velice země­třesením. Císař Tiberius proto odpustil městu daně a vynaložil značné částky na jeho zno­vuvybudování. Bydlelo zde mnoho Židů. V městě byla uctívána bohyně Kybele, o níž se bájilo, že dovede křísiti mrtvé. Křesťanský sbor, zde založený, byl v době Zjevení Jana už mrtvý, oddaný neukázněnému životu [Zj 1,11 ; Zj 3,4 ]. Většina členů sboru se patrně vrátila opět k pohanství. Jen jména několika křesťanů byla zapsána v nebesích. Že mělo napomenutí Zj dobrý účinek, soudíme z toho, že se zde křesťan­ství dlouho udrželo. Biskup sardský byl metropolitou Lydie. Dnes jsou S. malou ves­ničkou. Ale zříceniny starého města byly vyko­pány u Sert-Kalessi, zvláště zbytky chrámu bohyně Artemidy, postaveného ve 4. stol. př. Kr., a chrámu Diova, o němž se tvrdí, že byl zbudován na základech Kroisova paláce. Hned u chrámu Artemidina byly nalezeny zdi bývalého chrámu křesťanské církve ze 4. stol. po Kr.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)