snad nějaký druh akátu [Ex 25,3 ; Ex 25,5 ], jenž je v biblických zemích zastoupen asi čtyřmi druhy, rostoucími převážně v údolí Jordánu od moře Galilejského až po Mrtvé moře. Vyskytuje se hojně na poušti Sinajské, takže jeho dříví mohlo sloužit ke zhotovování dřevěných součástek kultických předmětů ve svatostánku [Ex 25,5 ; Ex 25,10 ; Ex 25,13 ; Ex 25,23 ; Ex 26,15 ; Ex 26,26 ; Ex 26,32 ; Ex 27,1 ; Ex 27,6 ; Ex 30,1 ; Ex 30,5 ]. V Egyptě bylo dříví s. užíváno ke zhotovování člunů. Někteří myslí, že s. ozna­čuje spíše nějaký druh dříví cedrového. Kral. totéž hebr. slovo šittá překládají na př. u [Iz 41,19 ] výrazem »výborný cedr« a jinde třebas jen transkribují.

(= akátoví?).

1.  Místo posledního tábořiště Izraelců před vstupem do zaslíbené země [Nu 25,1 ; Joz 2,1 ; Joz 3,1 ]. Rozprostíralo se na rovinách Moábských naproti Jerichu na levém břehu Jordánu [Nu 33,48 n] s mnoha akátovými háji. Izraelci se zde utábořili po porážce, kterou způsobili králům Seonovi a Ogovi [Nu 21,20 nn; 22,1]. S. bylo svědkem důležitých událostí. *Balám se tu pokoušel o zlořečení Izraelcům (Nu 22 až 24) a na konec poradil Moábským, aby je prostřednictvím moábských žen svedl k smilnému modlářství [Nu 25,1 n; 31,16; Mi 6,5 ], jež mělo za následek morovou ránu [Nu 25,9 ] ; sr. (*Mojžíš 2.). Zde došlo ke druhému sčítání.lidu [Nu 26,1 n], k vyhlá­šení zákona o dědickém právu dcer [Nu 27,1 - Nu 27,11 ; Nu 36,1 n], k prohlášení Jozue za nástupce Mojžíšova [Nu 27,12 - Nu 27,23 ] a k úpravě obětí a slibů [Nu 28,1 n; 29,1n; 30,1n]. Odtud také byla vedena válka s pěti madiánskými kmeny [Nu 31,1 n] a po­kolením Rubenovu a Gádovu byla přidělena země vých. od Jordánu [Nu 32,1 n]. Zde také byly vykonány poslední přípravy k zabrání zaslí­bené země s posledními rozkazy. Izraelci měli vypudit Kananejce, pobořit jejich oltáře a skácet jejich modly. Zde bylo rozhodnuto o rozdělení země mezi jednotlivé kmeny, jež si tato území měly dobýt. Také bylo nařízeno vyhrazení šesti měst útočištných pro ty, kdo neúmyslně někoho připravili o život [Nu 33,50 n; 34,1n; 35,1-34]. Zde se také Mojžíš rozloučil s lidem Izraelským dříve než vstoupil na horu Nébo. Odtud také Jozue vyslal dva zvědy k Jerichu [Joz 2,1 ] dříve než překročil s lidem Jordán [Joz 3,1 ].

2.  Nějaké údolí, porostlé akáty (?), ale jinak suché a neúrodné [Jl 3,18 ]. Měl-li prorok vůbec na mysli nějaké určité údolí, snad šlo o údolí Cedronské, jež se táhne od sz na j. pod Jerusalemem a táhne se hlubokou roklinou k sev. cípu Mrtvého moře; sr. [Ez 47,1 - Ez 47,12 ]. Prorok chce prostě zdůraznit, že v mesiášské době pokvete zaslíbená země, zatím co království světa zpustnou [Jl 3,9 - Jl 3,21 ]. Duchovní poušť rozkvete, ze Siona budou vy­věrat potoky požehnání; sr. [Zj 22,1 n].

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)