jedno z pěti měst v rovině jordánské Gomora, Adama, Seboim, Ségor, [Gn 10,19 ; Gn 13,10 ; Gn 19,28 ], zničené pro bezbožnost spolu s Gomorou, Adamou a Seboim [Gn 19,24 n]. Badatelé se liší podstatně tím, že jedni umisťují tato neznámá města severně, druzí (Josephus, Jeroným, z novějších Robinson aj.) jižně od Mrtvého moře. Pro severní teorii mluví to, že rovina jordánská se nazývá také rovinou údolí Jericha [Dt 34,3 ], že je viditelná z okolí Betelu [Gn 13,3 - Gn 13,10 ] a že tato města byla sev. od Hasesontamar [Gn 14,7 n]. Ale podle [Ez 16,46 ] byla S. jižně (po pravé straně) od Jeruzaléma, což by ukazovalo na jih od Mrtvého moře. Jméno S. je všeobecně ztotožňováno se jménem Dzebel Usdum na jz konci Mrtvého moře. Hasesontamar je ztotožňováno s Támar z [Ez 47,19 ], jež leželo asi 32 km jz od Mrtvého moře, tedy na cestě z Kádes do S-y v předpokladu, že ji můžeme hledati na jih od Mrtvého moře, vých. od Dzebel Usdum, j. od poloostrova El Lisan, kde je hloubka moře pouze 3-4 m, kdežto hloubka v sev. části dosahuje až 300 m. Z popisu katastrofy v [Gn 19,1 n] nikterak nenásleduje, že by město bylo zatopeno Mrtvým mořem, jak se někteří domnívají. Jiní mají za to, že blesk zapálil petrolejovité hořlaviny, jichž je tu velké množství.

Pro svou zvrhlost stala se S. (*Sodomář) právě tak jako Egypt a Samaří symbolem a přízviskem všeho protibožského. Tak jsou u [Iz 1,9 n] knížata judská a jeruzalémská oslovována jako knížata Sodomská a u [Ez 16,46 - Ez 16,58 ] je Jeruzalém posměšně jmenován mezi Samařím a S-ou jako sestrami. Ve [Zj 11,8 ] je Jeruzalém nazýván duchovní S-ou a Egyptem.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)