Hispanie, lat. Hispania, nej­západnější část římské říše, přivtělená k říši postupně od r. 201 př. Kr. a rozdělená v ně­kolik provincií. Hispanie zahrnovala celé dnešní Španělsko i s Portugalskem. Úmysl Pavlův navštíviti Hišpanii [Ř 15,24 ; 15,28] sou­visí s jeho »misijní strategií«, t. j. s myšlenkou zvěst evangelia postupně, ale co možno rychle zasadit ve všech provinciích a tak nakonec v celém známém světě. V době napsání Ř Pavel měl za to, že základy tohoto díla jsou na východní části říše (od Jerusalema až po Illyricum, t. j. Dalmácii [Ř 15,29 ]) už vykonány, a proto se chystá rozšířit svou činnost na nej­zazší západ, t. j. právě do H. Základnou tohoto přenesení misijního díla do západní poloviny říše má mu býti sbor v hlavním místě impéria, v Římě; aby si k tomuto cíli naklonil římské bratry, píše Pavel svou slavnou epištolu Ř.

Ireneus i Tertullian dosvědčují, že do H. křesťanství vniklo velmi záhy. Podle Klimenta Římského [kolem r. 96] a j. Pavel skutečně navštívil Španělsko. Je-li tomu tak, pak se to stalo po uvěznění Pavlově v Římě.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)