hlavní město ostrova Sicilie, ležící na vých. části ostrova na malém ostrůvku Ortygii, spojeném hrází se Sicilií. Vydatný pramen vody a vhodnost k založení přístavu učinily z města důležité obchodní překladiště. Původně šlo o nejstarší dorskou kolonii, jež však byla tak silná, že odolala proslulé athénské výpravě [415-412 př. Kr.]. Králové syrakuští vynikali jako ochránci umění a literatury. Avšak zřízení královské bylo často vyměňo­váno za zřízení republikánské. R. 241 př. Kr. se Římané zmocnili západní části Sicilie, jež tehdy patřila Karthagiňanům. Se syrakuskými králi uzavřeli přátelskou dohodu. Ale poslední král syrakuský šilhal po spojenectví s Kartha­gem, a tak Římané r. 212 př Kr. oblehli S. a proměnili je v římskou kolonii. Z antických památek, do dnešního dne dochovaných, vy­nikají dorský chrám bohyně Athény, řecké di­vadlo, amfitheatr a obrovský oltář Hieronův. Ap. Pavel pobyl v S-ách tři dny jako vězeň na lodi alexandrijské, plující z Malty do Říma. Ale nic není zaznamenáno o tom, že by zde kázal [Sk 28,12 ].

Peníz města Syrakus. Na líci obraz říční nymfy Arethusy, ochránkyně města, na rubu bohyně vítězství a čtyřspřeží.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)