[hebr. ta' anák = písčitá půda], nynější Telí Ta'anák, kdysi starobylé královské město kananejské, připomínané už asi r. 1600 př. Kr. na egyptském pomníku, kde se mluví o výpravě faraóna Thotmesa III. proti Ma­geddu. Jeho král byl poražen a zabit Jozuou [Joz 12,21 ]. Leželo na j. okraji roviny Jezreel, 8 km jv od Magedda, na území pokolení Iza­charova, ale bylo přiděleno pokolení Manasse­sovu [Joz 17,11 ; 1Pa 7,29 ]. Bylo sídlem levitů z čeledi Kahat [Joz 21,20 .25]. Sd 1,27 připo­míná, že se Manassesovcům nepodařilo vy­puditi domácí obyvatelstvo z tohoto města. Boj Debory a Baráka s králi kananejskými, popisovaný v Sd 5,19 , odehrál se v »T. při vodách Mageddo«. Za vlády Šalomounovy mělo T. význačnou úlohu [1Kr 4,12 ]. Prof. Sellin s prof. Hrozným zde při vykopávkách r. 1901 a 1903 objevili několik klínopisných tabulek v jazyce akkadském. Mimo to tu nalezli mnoho všelijakých předmětů jak ve zbytcích paláců, tak v ssutinách svatyň a domků, jež potvrzují vyšší úroveň obyvatelstva. Zajímavý je nález nejstaršího palestinského oltáře po­doby stolu, vysekaného z celistvé skály [viz Bič II., 78].

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)