Tiberias
Popis
město na záp. pobřeží jezera Genezaretského, jež bývá nazýváno také mořem Tiberiadským (Bahr Tabarije). Město založil Herodes Antipas, pojmenovav je na počest císaře Tiberia. Právě proto a pak i z toho důvodu, že zde byl starý pohanský hřbitov, právověrní Židé se tomuto městu vyhýbali. Nečteme také, že by byl Ježíš do tohoto města kdy vstoupil, ač se v jeho okolí často zdržoval. Za židovské války bylo Josefem Flaviem opevněno, ale otevřelo brány římskému vojevůdci Vespasianovi a stalo se jevištěm věrolomné popravy obyvatel sousedního města Teracheje, jimž Vespasian slíbil beztrestnost. Po pádu Jerusalema a vypuzení Židů z Judstva po potlačení povstání Bar Kochbova stalo se T. střediskem židovstva.
Biblický slovník Adolfa Novotného
Odkazy
Street View
Obrázky
Mapa
Informace ze slovníku
moře. *Genezaretské jezero.
[jindy Tiberiadské J 21,1 nebo moře Galilejské Mt 4,18 ; Mt 15,29 ; Mk 1,16 ; Mk 7,31 ; J 6,1 nebo moře Ceneret Nu 34,11 ; Joz 12,3 ] v severní Palestině 208 m pod hladinou Středozemního moře, 12-20 m hluboké s tůněmi až 250 m hlubokými. Je od severu k jihu 21 km dlouhé, 12 km široké, tvoříc kotlinu mezi čedičovými skalními stěnami sopečného původu. Jeho hladina je azurově modrá. Celé jezero je možno objeti na koni za jediný den. Zvláštním dojmem působí hejna bílých a růžových pelikánů, podobajících se na jezeře malým ostrovům. Květena kolem jezera je neobyčejně bujná. Bodlák, divoký fenykl a hořčice rostou do takové výše, že jezdec na koni je úplně skryt, jede-li po pobřeží. Žluté chrysantémy a růžové slezy rostou zde v takovém množství, že člověk jen stěží jimi projde. Oleandry a mořské vrby [vitex agnus castus] rostou na pobřeží dnes zrovna tak, jako za dnů Ježíšových. V úpadku je pouze pěstování palem, fíků, ořechových stromů a vinné révy. V zimě a na jaře převládá barva zelená, v létě v nesnesitelném horku [38-40 st. C ve stínu; ještě v srpnu podle Dallmana při 40° C tepla hyne drůbež] usychá všecko, co nemá hlubokých kořenů. Noci v této době neosvěžují, takže mnozí lidé se na noc pokládají do vody, jen aby trochu tělo ochladili. Je-li člověk nadto stižen horečnatou malarií [Mt 8,14 ; Mk 1,30 ; L 4,38 ; J 4, 52] a znepokojován ukrutnými komáry, není divu, že z této výhně uniká rád na hory nad jezerem. Náhlé bouře nad jezerem jsou obvyklé, zvl. v době letní.
Jezero je bohaté na ryby. Židovské předpisy v době poexilní dávaly, podle Dallmana, výhradní rybolovní právo kmeni Neftalím; příslušníci ostatních kmenů směli zde loviti pouze na udici anebo i sítí, ale bez pomoci lodí. To ovšem byla pouhá theorie. V praxi se to provádět nedalo při velké smíšenosti pobřežních obyvatel. Ryb bylo takové množství, že se o jezeře zvláště v okolí Betsaidy vykládalo: »jedním nabráním do umyvadla nalovíš 300 druhů různých ryb«. Není divu, že v době Ježíšově okolí jezera bylo nejlidnatějším krajem v celé Palestině. Největší část Ježíšova veřejného působení vztahuje se také právě k okolí jezera G. První učedníci Ježíšovi byli rybáři z okolí tohoto jezera [Mk 1,16 - Mk 1,19 ].
Dnes je tu obyvatelstva jen málo. Sionisté usilují o dosažení bývalé výnosnosti kraje. Na východní straně zdržují se při poušti loupeživí beduíni.
Jméno Genezaret = Kineret bývá odvozováno od hudebního nástroje Kinneret [harfa], ježto jezero prý mělo tvar harfy. Je to ovšem výklad nezaručený.
Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)
Tiberias
a city, the modern Tubarich, on the western shore of the Sea of Tiberias. It is said to have been founded by Herod Antipas (A.D. 16), on the site of the ruins of an older city called Rakkath, and to have been thus named by him after the Emperor Tiberius. It is mentioned only three times in the history of our Lord (John 6:1; 6:23; 21:1).
In 1837 about one-half of the inhabitants perished by an earthquake. The population of the city is now about six thousand, nearly the one-half being Jews. "We do not read that our Lord ever entered this city. The reason of this is probably to be found in the fact that it was practically a heathen city, though standing upon Jewish soil. Herod, its founder, had brought together the arts of Greece, the idolatry of Rome, and the gross lewdness of Asia. There were in it a theatre for the performance of comedies, a forum, a stadium, a palace roofed with gold in imitation of those in Italy, statues of the Roman gods, and busts of the deified emperors. He who was not sent but to the lost sheep of the house of Israel might well hold himself aloof from such scenes as these" (Manning's Those Holy Fields).
After the fall of Jerusalem (A.D. 70), Tiberias became one of the chief residences of the Jews in Palestine. It was for more than three hundred years their metropolis. From about A.D. 150 the Sanhedrin settled here, and established rabbinical schools, which rose to great celebrity. Here the Jerusalem (or Palestinian) Talmud was compiled about the beginning of the fifth century. To this same rabbinical school also we are indebted for the Masora, a "body of traditions which transmitted the readings of the Hebrew text of the Old Testament, and preserved, by means of the vowel-system, the pronunciation of the Hebrew." In its original form, and in all manuscripts, the Hebrew is written without vowels; hence, when it ceased to be a spoken language, the importance of knowing what vowels to insert between the consonants. This is supplied by the Masora, and hence these vowels are called the "Masoretic vowel-points."
EBD - Easton's Bible Dictionary