= muž, mužové z Tob, [2S 10,6 ; 2S 10,8 ]. *Tob.

[= dobrý], jedno z aramejských úze­mí vých. od Jordánu, útulek Jeftův, když jej vyhnali nevlastní jeho bratří [Galádští] z domu [Sd 11,3 ; Sd 11,5 ]. Stal se náčelníkem tlupy »povalečů«, ale když Ammonitští počali sužovati kra­jiny Galádské, byl opět povolán a ustanoven za vůdce. Nevíme dnes, kde T. leželo. Na jih od Hermobu a Damašku bylo mnoho aramej­ských panstvíček, z nichž některé vypočítává [2S 10,6 n]  [Rohob, Soba, Maacha a Istob, což je patrně naše T. Istob znamená »muž T.«]. Vše to naznačuje, že T. leželo někde mimo hranice zaslíbené země. [1Mak 5,13 ] mluví v českém překladu o zemi Tubin, [2Mak 12,17 ] o Tubianejských. Snad jde o nynější et-Tajjíbé, 16 km j. od Gadary.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)