Údolí zabíjení
Popis
Hinnom je hluboká, úzká rokle oddělující horu Sion od takzvaného "Kopce zlé rady." Své jméno získala po "nějakém starověkém hrdinovi, synu Hinnoma." Poprvé je zmíněna v [Joz 15:8 ]. Bylo to místo, kde modloslužební Židé upalovali své děti zaživa Molochovi a Baalovi. Zvláštní část údolí se nazývala Tofet, nebo "ohniště," kde byly děti upalovány. Po exilu, aby Židé vyjádřili svůj odpor k tomuto místu, udělali z tohoto údolí skládku městského odpadu, pro jehož zničení byl, jak se předpokládá, neustále udržován oheň.
Židé spojovali s tímto údolím dvě myšlenky, (1) utrpení obětí, které tam byly obětovány; a (2) špínu a zkaženost. Stalo se tak v lidovém povědomí symbolem příbytku zlých v budoucnosti. Začalo označovat peklo jako místo zlých. "Mohlo by být ukázáno na nesčetných příkladech, že Židé vyjadřovali peklo, nebo místo zatracených, tímto slovem. Slovo Gehenna [řecká zkratka Hinnom] nebylo v době Krista používáno v žádném jiném smyslu než k označení místa budoucího trestu." O tomto faktu nelze pochybovat. V tomto smyslu je slovo použito jedenáctkrát v Pánových promluvách ([Mt 23:33 ; Lk 12:5 ; Mt 5:22 ] atd.).
EBD
Odkazy
Street View
Obrázky
Mapa
Informace ze slovníku
nebo Benhinnom, »údolí synů Hinnom [údolí Hinnómovců]«, úzké, příkrými skalnatými svahy ohraničené hluboké údolí, obkličující Jerusalem na jz straně. První zmínka o tomto údolí je u [Joz 15,8 ; Joz 18,16 ], kde se popisuje hranice mezi pokolením Juda a Benjamin. Tato hranice šla údolím H. Na j. straně tohoto údolí vystavěl Šalomoun výsost Molochovi [1Kr 11,7 ], božstvu synů Ammonových. Uctívání této modly propukávalo mezi Izraelci zvláště za některých modlářských králů jako Achaze a Manassesa, kteří sami »provedli« své prvorozené syny ohněm v oběť Molochovi [2Kr 16,3 ; 2Pa 28,3 ; 2Pa 33,6 ]. Toto místo se nazývalo Tofet, zde Izraelci »pálili své syny a dcery ohněm« [Jr 7,31 ], který byl stále udržován. Král Joziáš dal všecky tyto »slavnosti« odstraniti [2Kr 23,10 ]. Do údolí byly pak sváděny splašky z Jerusalema a odtud do potoka Cedron. Ze jména údolí Gehinnom se stala časem Gehenna, název pro peklo. Připomínalo dřívější lidské oběti a tím pekelný oheň věčně hořící. Údolí se stalo symbolem hříchu a kletby. Podle pozdně židovských názorů zde dojdou odplaty hříšníci [pohané], kdežto na Siónu budou přebývati spravedliví. Na j. straně tohoto údolí je pověstné pole krve, Akeldama, koupené za peníze Jidášovy na hřbitov cizinců.
Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)