Sijón
Odkazy
Mapa
Informace ze slovníku
(hebr. sijjôn = tvrz?).
1. Jeden z vrchů, na nichž byl vybudován Jerusalem, původně starobylá pevnost Jebus [Sd 19,10 ], kterou David po dobytí přejmenoval na »město Davidovo« [2S 5,7 ; 1Pa 11,5 ]. Sem přenesl truhlu úmluvy [2S 6,10 nn], takže se S. stal posvátnou horou [Ž 2,6 ; 9,12; 24,3; 132,13]. Podle nejnovějších výzkumů původní S. ležel na jv straně pozdějšího Jerusalema (viz Bič I., obr. 4, kde je původní S. vyznačen mřížkováním, nebo obrázek v tomto slovníku na str. 290, kde je původní S. označen výrazem Akra), j. od chrámu, který byl vystavěn na vrchu Moria [1Kr 8,1 ; 2Pa 3,1 ; 2Pa 5,2 ]; sr. [Gn 22,2 ].
Obrázek ze str. 290
(Plán. města Jerusalema.. Rekonstrukce podle Westminsterského biblického atlasu a Gallinga.. Brány.- I Benjaminova či Bravná. 2. Efraimova, Prostřední nebo Rybná. 3. Rožní (Úhlu) či Stará. 4. Údolní. 5. Mezi dvěma zdmi či Hnojná. 6. Studničná. 7. Vodní. 8. (Nejmenovaná v SZ). 9. ?. 10. Koňská. II. Strážní.. 12. Stráže (?).. 13.. Východní. 14. Jaffská (z doby křižáckých válek).. Jiná místa:- 15. Chrám sv. hrobu, tradiční místo Golgoty a hrobu Ježíšova. 16. T. zv. Hrob Davidův, podle tradice místo poslední večeře Páně (coenaculum — večeřadlo). 17. Chrámové prostranství dnes zvané Haram eš-šerif. Uprostřed stojí „Svatyně skály".)
S. měl čtyři brány, jak bylo zjištěno vykopávkami. Když byl chrám dokončen a truhla Boží do něho přenesena, bylo také jméno S. rozšířeno na oblast chrámovou [Iz 8,18 ; Iz 18,7 ; Iz 24,23 ; Jl 3,17 ; Mi 4,7 ] nebo na celý Jerusalem [Ž 48,1 n; 69,36; 133,3; Iz 1,8 ; Iz 3,16 ; Iz 4,3 ; Iz 10,24 ; Iz 33,20 ; Iz 52,1 ; Iz 60,14 ]. Symbolicky bylo užíváno tohoto jména o náboženské pospolitosti Izraele [Ž 126,1 ; 129,5; 137,3; Iz 33,14 ; Iz 34,8 ; Iz 49,14 ; Iz 52,8 ], o eschatologické pospolitosti lidu Božího [Iz 2,3 ], jež se stane středem světa, v NZ o nebeském Jerusalemu [Žd 12,22 ]; sr. [Zj 14,1 ]. Kristus je podle [Ř 9,33 ] předpověděným [Iz 28,16 ] kamenem urážky a pohoršení na Sionu (= církvi), protože ruší všecko doufání ve skutky a spásu spojuje jedině s vírou. Zklamání ujde pouze ten, jenž tomuto »kameni«, Kristu, věnuje plnou důvěru. Izrael se na čas. zatvrdil právě pro tento »kámen urážky« a dědicem S-a se stali pohané, ale v plnosti času tento Vykupitel ze S-a spasí i zatvrzelého Izraele [Ř 11,26 ]. Podobně i [1Pt 2,6 n] vztahuje [Iz 28,16 ] na Krista, jenž je *kamenem úhelným na Sionu-Církvi.
K výrazu »dcera Sionská« *Dcera d).
2. Hebr. šî'ôn (= zřícenina?), město ležící na území pokolení Izacharova [Joz 19,19 ] asi 5 km sz od hory Tábor.
3. Hebr. sî'ôn (=vyvýšený, strmící?), jiné jméno hory Hermon [Dt 4,48 ].
Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)
Zion
sunny; height, one of the eminences on which Jerusalem was built. It was surrounded on all sides, except the north, by deep valleys, that of the Tyropoeon (q.v.) separating it from Moriah (q.v.), which it surpasses in height by 105 feet. It was the south-eastern hill of Jerusalem.
When David took it from the Jebusites (Josh 15:63; 2Sam 5:7 ) he built on it a citadel and a palace, and it became "the city of David" (1Kings 8:1; 2Kings 19:21; 19:31; 1Chr 11:5). In the later books of the Old Testament this name was sometimes used (Ps 87:2; 149:2; Isa 33:14; Joel 2:1 ) to denote Jerusalem in general, and sometimes God's chosen Israel (Ps 51:18; 87:5).
In the New Testament (See SION) it is used sometimes to denote the Church of God (Heb 12:22), and sometimes the heavenly city (Rev 14:1).
EBD - Easton's Bible Dictionary