Údolí Timna je archeologická lokalita nacházející se v Jižním distriktu Izraele. Leží v Negevské poušti asi 25 km severně od přístavu Ejlat. Údolí ve tvaru podkovy vytvořil v okolních horách tok vádí Nachal Timna a eroze zformovala pískovcové skály do bizarních tvarů přezdívaných Šalomounovy sloupy, Hřib, Ležící lev nebo Šroubová skála, písek hraje díky obsahu minerálů nejrůznějšími barvami.[1] Dominantou oblasti je hora Har Timna.

Údolí patřilo k nejvýznamnějším nalezištím měďných rud malachitu a chalkozínu ve starověkém světě, těžba je doložena už v 5. tisíciletí př. n. l. Ve 13. století př. n. l. zde Egypťané vybudovali svatyni bohyně Hathor, z té doby pochází také petroglyf znázorňující faraona Ramesse III. Později doly kontrolovali Midjánci, kteří v chrámu uctívali posvátného hada Nechuštana. Timna bývá také označována jako „Doly krále Šalomouna“, ačkoli historikové vedou spory, zda Šalomoun tuto lokalitu skutečně využíval.[2] Měď se z oblasti vyvážela až do doby Umajjovců, ve 20. století se Izraelci pokusili těžbu obnovit, ale pak ji pro nevýnosnost zastavili.

Wikipedie