národ, jenž v nejstarších dobách obýval v krajině mezi Kaspickým mořem a ře­kou Indem s rozsáhlou pouští uprostřed. R. 521 př. Kr. se vzbouřili proti Peršanům, byli však znovu podrobeni. Později se jich zmocnil Alexander Veliký a pak Seleukovci. Ale r. 247 př. Kr. jejich král Arsaces I. svrhl jho Seleu-kovců a jeden z jeho nástupců Mithridates I. [174-138 př. Kr.] rozšířil říši tak, že její záp. hranici tvořil Eufrates s hlavním městem Ktesifon na Tigridu. Partská říše se dostala do sporů s Římany pro Arménii. Od r. 64 př. Kr. do r. 226 po Kr. tvořila hranici říše římské na vý­chodě. V letech 40-37 př. Kr. napadli Partští Malou Asii a Sýrii, vyplenili Jerusalem a dosa­dili na trůn posledního Hasmoneovce Antigona. R. 226 byli podrobeni Peršany. Ve [Sk 2,9 ] jde o židovské obyvatele říše Partské, kteří byli přítomni v Jerusalemě o svátcích svato­dušních. *Persie.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)