Herodes Veliký, který převzal moc po pádu hasmonejských vládců, nechal v letech 37–34 přidat k opevnění tři masivní věže. Věže byly vybudovány na zranitelném severozápadním cípu Západních kopců, kde se dnes nachází Davidova věž. Jejím smyslem nebyla jen obrana města, ale sloužila také jako královský palác nedaleko hory Sion. Herodes pojmenoval nejvyšší, 145 stop vysokou věž na památku svého bratra, prince Fasaela, který spáchal sebevraždu. Další věž byla pojmenována Miriamina, podle Herodovy druhé manželky, která byla popravena a pohřbena v jeskyni západně od věže. Třetí věž král pojmenoval Hippicus, po jednom ze svých přátel. Ze všech tří věží pouze Fasaelova věž stojí dodnes. Poté, co byl Jeruzalém zničen roku 70 Římany, sloužilo místo Davidovy věže jako kasárna pro římské vojsko.