Susan
[= město lilií], původně hlavní město krajiny v bibli zvané Elám, jejíž vládci často ohrožovali své záp. sousedy. Je zajímavé, že i proslulý zákoník babylonský, připisovaný Hammurabimu [Babylonie], byl odvlečen do S. elamským králem Šutruk-nachchuntem ve 12. stol. př. Kr. [Bič L, 113]. Po rozdělení říše assyrské za králů Kyaxara Medského a Nabopolasara Babylonského připadlo S. Babylonii [Dn 8,2 ]. Když pak Kyros [bibl. Gýrus] dobyl Babylona, stalo se S. zimním sídlem perských králů. Leželo na řece Ghoaspes [Ulai] a mělo silně opevněný hrad s královským palácem a klenotnicí. Darius, Xerxes [Est 1,1 ] a jejich nástupci až po Artaxerxa II. zřizovali v paláci nádherné dvorany.

 

 

Plán Artaxerxova paláce v Susách. ABC = vnitřní dvory. D = dvojité schodiště. E = velké nádvoří. F = audienční síň se sloupořadím o 72 sloupech. G = „rajská" zahrada. H = vyvýšený nadjezd k hlavní bráně nádvoří.

Podle Neh 1,1 bydlil v S. Nehemiáš. Když r. 331 př. Kr. dobyl Alexander Veliký toto město, zmocnil se v něm nesmírných pokladů. Židovská diaspora tam byla velmi silná. Dlouho se udržela. Sem nás uvádí i kniha Ester. Dnešní zbořeniny v Sus ukazují na bývalou slávu někdejšího královského sídla. Vykopávky zde objevily perský palác, skláda­jící se ze dvou celků: »V prvním jsou kolem několika ústředních dvorů a dvorečků seskupeny obytné místnosti [půdorys měří 125 x 150 m], kdežto druhý palác, s prvním bezprostředně sousedící a o něco menší, obsahoval velký audienční sál a měl 72 sloupy« [Bič L, 248]. Pochází z doby Artaxerxovy.