Královská stoa (hebrejsky: הסטיו המלכותי, romanizováno: Královská kolonáda, Královský portikus, Královské kláštery, Královská bazilika nebo Stoa Basileia) byla starověká bazilika, kterou nechal postavit Herodes Veliký při obnově Chrámové hory na konci 1. století př. n. l. V roce 1898 byla postavena v roce 1898. Tuto pravděpodobně nejvelkolepější Herodovu světskou stavbu s třemi loděmi popsal Josefus jako stavbu, která si zaslouží "být zmíněna lépe než kterákoli jiná pod sluncem". Královská stolice, centrum veřejné a obchodní činnosti, byla pravděpodobně místem Ježíšova očišťování chrámu, o němž se vypráví v Novém zákoně. Královská stoa měla výhled na jeruzalémské obytné a obchodní čtvrti a v jejím jihozápadním rohu se nacházelo místo, odkud se troubilo na beraní roh, aby se oznámil začátek posvátných dnů. Královská stoa byla zničena římskou armádou při plenění Jeruzaléma v roce 70 n. l. Její místo je v současné době archeologům nepřístupné, protože na něm stojí mešita Al-Aksá. Artefakty ze stoy však byly nalezeny jak při vykopávkách na úpatí plošiny, tak při druhotném použití v pozdějších stavbách. Tyto důkazy potvrdily podrobnosti uvedené ve zprávách historika Josefa a umožnily také porovnat výzdobu královské stoy s výzdobou použitou v jiných, soudobých monumentálních stavbách.

Vykopávky na Chrámové hoře

Na místě bývalé Královské stoy se dnes nachází mešita Al-Aksá.
Místo, kde stála Královská stoa, je v současnosti obsazeno mešitou Al-Aksá, třetí nejsvětější svatyní islámu, a proto je pro archeologický průzkum nepřístupné. V letech 1968-1978 však profesor Benjamin Mazar z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě prováděl vykopávky u paty jižní zdi. Ty odhalily v troskách destrukce pod místem stóy více než 400 architektonických fragmentů, z nichž některé byly druhotně začleněny do pozdější byzantské a umajjovské výstavby. Navzdory své fragmentární povaze představují jedny z nejrozsáhlejších a nejbohatších souborů z doby Druhého chrámu, které byly kdy nalezeny, a svědčí o nádheře popsané Josefem.

Fotografie zachycující roh vysoké kamenné zdi s několika otvory v horní části, nad nimiž se tyčí minaret a šedá kopule
Mešita Al-Aksá nad jižní zdí Chrámové hory. Vlevo jsou zbytky Robinsonova oblouku
K nálezům patří korintské hlavice, dórské vlysy a modiliónové římsy. Motivy, které se objevují na nalezených fragmentech, se občas shodují se vzory, o nichž svědčí jiné veřejné budovy z doby Druhého chrámu objevené v regionu, zatímco jiné odrážejí jedinečné architektonické charakteristiky. Patří mezi ně rostlinné motivy, rozety, kabelové vzory podobné nálezům v oblasti Hauran v jižní Sýrii a akantové listy, které se objevují v římské architektuře.

Wikipedia