Jít na obsah | Jít na hlavní menu | Jít na vyhledávací panel

Babylonská věž

Mapa

Informace ze slovníku

[Gn 11,4 - Gn 11,5 ] bývá ztotož­ňována s ruinami chrámu Bálová Birs Nimrud [věž Nimrodova] v Borsippě, nedaleko starého Babylonu. Tento chrám, obnovený Nabucho­donozorem, byl vystavěn z nepálených cihel, spojovaných lepkou zemí [místo vápna]. Slou­žil také za hvězdárnu. »Obrovská zeď«, v níž byly brány kovové, obklopovala rozsáhlý čtverhranný dvůr chrámový.

 

 

Rekonstrukce "babylonské věže" z Ur. Podle L. Wooleye.

 

Každá strana čtverce půdorysu byla 196 m dlouhá; na tomto základě vypínala se na způsob pyramidy do výše rovněž 196 m věž o sedmi patrech, vždy užších a užších. Do Nabuchodonozora měla obrovská budova jen tři patra. Dnes se má za to, že jde spíše o věž, jež tvořila součást babylonského chrámu na opačné straně Eufra­tu, nazývaná E-temen-ana-ki, jejíž základy byly objeveny teprve r. 1887. Cihel z těchto základů bylo používáno ke stavbě měst Ktesifonu, Seleucie, Bagdadu a Hillehu. Jméno E-temen-ana-ki znamená: »Dům základu nebe a země«. Základna věže byla rovněž čtvercovitá o straně 354 m. Měla šest poschodí. Nad šestým poschodím se zvedala svatyně Mardukova, 15 m vysoká. Nabopolassar a Nabuchodonozor se marně pokoušeli o dostavění věže. Jejich stavitelské nápisy hlásají: »E-temen-ana-ki, jejíž vrchol měl dosáhnouti nebe«.

Pověst o babylonské věži předpokládá, že v Babylone bylo prasídlo celého lidstva. Biblický vypravěč ji patrně převzal, arci ne bez podstatných změn, použiv jí k tomu, aby vy­jádřil přesvědčení o bytostné jednotě lidstva, nerozděleného původně na »jazyky«, t. j. národy a rasy. Zároveň chtěl ukázat, že lidská sobecká domýšlivost národní a civilisační je vzpourou proti Bohu, který ji vždy potlačí. Od nejstarších dob byl tedy Babylon u Izraeli­tů symbolem lidské pýchy a domýšlivosti.

 

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)


Babel, tower of

the name given to the tower which the primitive fathers of our race built in the land of Shinar after the Deluge (Gen 11:1 -9). Their object in building this tower was probably that it might be seen as a rallying-point in the extensive plain of Shinar, to which they had emigrated from the uplands of Armenia, and so prevent their being scattered abroad. But God interposed and defeated their design by condounding their language, and hence the name Babel, meaning "confusion." In the Babylonian tablets there is an account of this event, and also of the creation and the deluge. (See CHALDEA)

The Temple of Belus, which is supposed to occupy its site, is described by the Greek historian Herodotus as a temple of great extent and magnificence, erected by the Babylonians for their god Belus. The treasures Nebuchadnezzar brought from Jerusalem were laid up in this temple (2Chr 36:7).

The Birs Nimrud, at ancient Borsippa, about 7 miles south-west of Hillah, the modern town which occupies a part of the site of ancient Babylon, and 6 miles from the Euphrates, is an immense mass of broken and fire-blasted fragments, of about 2,300 feet in circumference, rising suddenly to the height of 235 feet above the desert-plain, and is with probability regarded as the ruins of the tower of Babel. This is "one of the most imposing ruins in the country." Others think it to be the ruins of the Temple of Belus.

EBD - Easton's Bible Dictionary