Jít na obsah | Jít na hlavní menu | Jít na vyhledávací panel

Šimeón

Mapa

Informace ze slovníku

(= slyšící).

1.  Druhý syn Jákoba a jeho manželky Líe [Gn 29,33 ], vlastní bratr Rubena, Léví, Judy, Izachara, Zabulona a sestry Díny. S. s Lévím vyvraždili hevejské obyvatelstvo města Sichem pro zneuctění své sestry Díny [Gn 34,24 - Gn 34,31 ]. To Jákoba velice zarmoutilo a ještě při své smrti vytýkal svým synům tento zločin [Gn 49,5 - Gn 49,7 ]. S-ona podržel Josef jako rukojmí, když bratří jeho přišli do Egypta pro obilí [Gn 42,19 ; Gn 42,24 ; Gn 42,36 ; Gn 43,23 ]. Synové S-onovi byli: Jamuel (nazývaný Namuel v [Nu 26,12 ]), Jamin, Ahod, Jachin, Sohar a Saul, který byl synem jedné ženy kananejské [Gn 46,10 ]. Všichni tito synové až na Ahoda založili kmeny [Nu 26,12 - Nu 26,14 ; 1Pa 4,24 ]. V době putování po poušti stál v čele pokolení S-onova Salamiel, syn Surusaddaiův [Nu 1,6 ; Nu 2,12 ; Nu 7,36 ; Nu 7,41 ; Nu 10,19 ], později Samuel, syn Amiudův [Nu 34,20 ]. Při prvním sčítání na poušti Sinai [Nu 1,23 ; Nu 2,13 ] bylo napočteno z pokolem S-onova 59.300 mužů bojovných. Při druhém sčítání v Sitim klesl počet jejich na 22.200 [Nu 26,12 - Nu 26,14 ]. Bylo to pak jedno z nej­slabších pokolení. Safat, syn Huriův, zastupoval pokolení S-ovo mezi zvědy, kteří byli vysláni z pouště Fáran k propátrání země [Nu 13,5 ]. Je příznačné, že Mojžíš při žehnání, které uděloval pokolením izraelským před svým odchodem na horu Nébo, vynechal pokolení S-ovo [Dt 33,1 n], ač o jiných pokoleních se zmiňuje jménem. To ovšem neznamená, že S. byl vyloučen z požehnání; sr. [Dt 33,2 - Dt 33,5 ; Dt 33,26 - Dt 33,29 ]; také [Dt 27,12 ]. S. s Judou společně táhli k dobývání území jim přikázaných [Sd 1,3 ; Sd 1,17 ]. Dědictví S-ovo bylo uprostřed dědictví Judova [Joz 19,1 - Joz 19,8 ; 1Pa 4,28 - 1Pa 4,43 ]; sr. [1Kr 19,3 ; Neh 11,26 - Neh 11,29 ]; netrvalo dlouho a pokolení S-ovo i jeho města splynula s pokolením Judovým. Tak se naplnilo proroctví jejich otce [Gn 49,7 ]. Avšak prorok Ezechiel ve vidění o budoucím rozdělení země počítá s pokolením S-ovým [Ez 48,24 n; 48,33] a podle [Zj 7,7 ] budoucí církev má 12.000 znamenaných Simeonovců.

2.  Syn Charimův, jenž na pobídku Ez­drášovu zapudil svou pohanskou manželku [Ezd 10,31 ].

3.. Předek Ježíšův, jenž žil po Davidovi, ale před dobou Zorobábelovou [L 3,30 ].

4.  Spravedlivý a nábožný muž v Jerusa­lemě [L 2,25 - L 2,35 ], který vzal v chrámě děťátko Ježíše na lokty a chválil Boha za milost, že před svou smrtí směl spatřiti Mesiáše. Tehdy byl předsedou synedria také jakýsi S., nástupce proslulého Hillela. Někteří vykladači mají za to, že jde o téhož S-ona, o němž podává zprávu Lukáš.

 

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)


Simeon, The tribe of

was "divided and scattered" according to the prediction in (Gen 49:5 -7). They gradually dwindled in number, and sank into a position of insignificance among the other tribes. They decreased in the wilderness by about two-thirds [comp. (Num 1:23 ; 26:14)]. Moses pronounces no blessing on this tribe. It is passed by in silence (Deut 33:1 etc.).

This tribe received as their portion a part of the territory already allotted to Judah (Josh 19:1-9). It lay in the south-west of the land, with Judah on the east and Dan on the north; but whether it was a compact territory or not cannot be determined. The subsequent notices of this tribe are but few (1Chr 4:24-43). Like Reuben on the east of Jordan, this tribe had little influence on the history of Israel.

EBD - Easton's Bible Dictionary