Jít na obsah | Jít na hlavní menu | Jít na vyhledávací panel

Eden

Informace ze slovníku

[= rozkoš, příjemnost, jde-li o slovo původu hebrejského; jde-li o slovo původu šumerského, pak znamená rovinu, ornou půdu, step]. 

1.  Krajina, v jejíž východní části vštípil Hospodin ráj [Gn 2,8 n], *ráj;  zahradu nebo park jakožto bydliště prvních lidí před pádem. Už to, že tato zahrada byla vštípena daleko na východě, který byl pro orientálce představou nepopsatelné hrůzy a pouště, uka­zuje na kontrast, který chtěl pisatel vyvolat v posluchačích. [Gn 2,10 - Gn 2,14 ] uvádí čtyři řeky, které v ráji vyvěrají z hlavního toku: Píson, Gíhon, Hiddekel [prý Tigris] a Eufrates. Z těchto čtyř řek, jež jsou symbolem čtyř svě­tových stran anebo krajů, se většina vykladačů shodla na identifikaci jen u obou posledních [vycházejíc z mylných předpokladů, že jde o historicky konkretisovatelné skutečnosti], totiž »Tigris« a Eufrates. Podle toho ležel E. na severu při horním toku těchto řek na horách, jež na severu uzavírají Mesopotamii. O dru­hých dvou řekách se však mínění badatelů [pochopitelně!] značně rozcházejí. Někteří tvrdí, že Gíhon je dolní Nil a Píson Perský nebo Arabský záliv. Tak se na věci dívalJosephus, který však řeku Píson ztotožňoval s Gangem. Jiní vůbec kladou E. někam k Perskému zá­livu na ostrov poblíž ústí řek Eufratu, Tigridu, Kerchu a Karunu. Jiní opět se domnívají, že E. ležel nedaleko Eridu, přístaviště Kaldej­ských na Perském zálivu. Našla se zde totiž destička, která mluví o stromě, jejž vsadili bohové nedaleko Eridu v posvátné zahradě Ea. *Assyrsko-babylonské náboženství. Už tento zmatek ve výkladech ukazuje, že biblický ráj není jen zeměpisný pojem!

E. se stal symbolem velmi úrodné a krásné krajiny, jež byla pod přímou péčí Boží [Gn 13,10 ; Iz 51,3 ; Ez 28,13 ; Ez 31,9 ; Ez 31,16 ; Ez 31,18 ; Ez 36,35 ; Jl 2,3 ]. Už to, že E. byl zavlažován čtyřmi řekami, mělo pro orientálce, závislého na dešti, nesmírnou přitažlivost. U všech východních národů najdeme pověsti o ráji, k němuž byl přístup zatarasen. Na tyrskou pověst navazuje např. [Ez 28,13 n] v žalozpěvu nad králem tyrským. Mohamedánský koránmnoho narážek na ztracený ráj a prorokuje o ráji, který přijde.

2.  Tyrské tržiště s přepychově vyšívanými látkami [Ez 27,22 - Ez 27,24 ]. Jeho poloha nebyla dosud zjištěna.

3.  V [2Kr 19,12 ] a  [Iz 37,12 ] se uvádějí synové E. v souvislosti s Gozanou, Charanem, Rese­fem, kořistí vítězných vojsk assyrských. Někteří se domnívají, že jde o kraj, který  [Am 1,5 ] na­zývá »domem Eden«. Soudí se též, že jde o místo, které nějak souvisí s Damaškem a leželo asi 26 km sz od Baalbeku na sz svahu Libanonského pohoří. Jiní mají zato, že jde o kraj, ležící na obou březích Eufratu s. od řeky Balich, nazývané v assyrských dokumen­tech Bít-Adini.

4.  Syn Joachův, levita z pokolení Gerso­nova [2Pa 29,12 ; 2Pa 31,15 ].

 

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)


Eden

delight.

(1.) The garden in which our first parents dwelt (Gen 2:8 -17). No geographical question has been so much discussed as that bearing on its site. It has been placed in Armenia, in the region west of the Caspian Sea, in Media, near Damascus, in Palestine, in Southern Arabia, and in Babylonia. The site must undoubtedly be sought for somewhere along the course of the great streams the Tigris and the Euphrates of Western Asia, in "the land of Shinar" or Babylonia. The region from about lat. 33 degrees 30' to lat. 31 degrees, which is a very rich and fertile tract, has been by the most competent authorities agreed on as the probable site of Eden. "It is a region where streams abound, where they divide and re-unite, where alone in the Mesopotamian tract can be found the phenomenon of a single river parting into four arms, each of which is or has been a river of consequence."

Among almost all nations there are traditions of the primitive innocence of our race in the garden of Eden. This was the "golden age" to which the Greeks looked back. Men then lived a "life free from care, and without labour and sorrow. Old age was unknown; the body never lost its vigour; existence was a perpetual feast without a taint of evil. The earth brought forth spontaneously all things that were good in profuse abundance."

(2.) One of the markets whence the merchants of Tyre obtained richly embroidered stuffs (Ezek 27:23 ); the same, probably, as that mentioned in (2Kings 19:12), and (Isa 37:12), as the name of a region conquered by the Assyrians.

(3.) Son of Joah, and one of the Levites who assisted in reforming the public worship of the sanctuary in the time of Hezekiah (2Chr 29:12).

EBD - Easton's Bible Dictionary