[nč. pravopisem Makedonie] je část Evropy, jež první obdržela evangelium přímo od ap. Pavla; je dějištěm jeho činnosti misijní i činnosti jeho společníků. Byla to úrodná země, ohraničená na severu pohořím Skardos a Skomius, na západě pohořím Kandavia, na jihu Kambunskými horami a mo­řem. Na východě hraničila s Thrácií, na severu s Moesií, na jihu s Thessalií. Takto ohraniče­nou zem prostupovaly od severu k jihu dvě roviny, z nichž jedna jest zavlažována řekou Axios, dnešním Vardarem, ústícím nedaleko Tessaloniky do zálivu Thermaického [Soluňského], druhá rovina jest svlažována řekou Strymon [dnešní Struma], ústící do zálivu Strymonského [Orfanského] u Amfipolis. Filipis je poněkud východněji. Mezi oběma zálivy a vyústěním obou řek do moře vybíhá poloostrov Chalkidike jako tříprstá ruka, na jejímž východním výběžku je hora Athos, sahající až do oblasti věčného sněhu [1935 m], s rozsáhlými klášterními budovami řeckých katolíků, mnichů. V době slávy panovali v M. Filip II. [359-336 př. Kr.] a Alexander Veliký [336-323 př. Kr.]; na M. se snad vztahuje [Dn 8,5 - Dn 8,8 ]. Makkabejští nazývali M. Chittim. V době misijních cest Pavlových [Sk 16,9 - Sk 16,12 ] je to římská provincie [od r. 142 př. Kr.], k níž náleží i Thessalie, spravovaná prokonsulem, který měl své sídlo v Tessalonice.

Makedonský peníz z doby Seleukovců.

Pavel navštívil makedonská města Neapolis, Filippi, Amfipolis, Apollonii, Tessaloniku a Bereu. Z M. i Řecko [Sk 16,10 - Sk 16,18 ]. Na konci této cesty navrátil se z Korintu do Sýrie po moři. Později ještě po druhé navštívil M. [Sk 19,21 n; 20,1-6]; sr. [2K 2,13 ; 2K 7,5 ; 1Tm 1,3 ]. Povaha makedonských křesťanů se nám líčí ve světle velmi příznivém, upřímnost Berienských jest dávána za příklad [Sk 17,11 ]; k Tessalonicenským měl apoštol zvláštní příchylnost [1Te 2,8 ; 1Te 2,17 - 1Te 2,20 ; 1Te 3,10 ]; Filippenští jsou chváleni pro láskyplnou péči o apoštola [F 4,10 ; F 4,14 - F 4,19 ];   sr, [2K 8,1 - 2K 8,5 ]. Mezi spolupracovníky Pavlovými bylo několik Makedoňanů: Gaius, Aristarchus [Sk 19,29 ], Sekundus [Sk 20,4 ]. Z [Ř 15,26 ] se dovídáme o sbírce makedonských křesťanů pro jerusalemský sbor.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)