jest pozdější [řecké] pojme­nování pro Moře slané nebo solné [Gn 14,3 ; Nu 34,3 ; Nu 34,12 ; Dt 3,17 ; Joz 3,16 ; Joz 12,3 ; Joz 15,2 ; Joz 15,5 ; Joz 18,19 ] nebo »pusté« [Dt 3,17 ; Dt 4,49 ; 2Kr 14,25 ] anebo »východní« [Ez 48,18 ; Jl 2,20 ; Za 14,8 ]. Řekové a Římané nazývali toto m. moře mořem asfaltovým, Arabové Bahr Lut = moře Lotovo. Jest to vnitrozemní moře na jižní hranici Palestiny, od severu k jihu 76 km dlouhé [za starověku bylo mnohem delší], 3.5 - 16 km široké, poloostrovem Lisan roz­dělené na dva nestejné díly. V sev. polovině je průměrná hloubka 320 m, v jižní části pouze 3.6 m. Na východě i na západě se zve­dají příkré, holé stráně do výše 700-800 m. Hladina vodní je 394 m pod hladinou Středo­zemního moře. Jest to nejhlubší proláklina na světě. Na sev. straně se vlévá do M. m. Jordán, jenž během 24 hodin dodá 6 mil. tun vody; na vých. Arnon a j. Hladina stoupne v době dešťů o 4-6 m. Jinak se voda velmi rychle vypařuje pod vlivem velkého žáru, panujícího v tak hluboké kotlině. Voda v m. je přesycena minerálními solemi, hlavně chloridy [chlorid sodný, vápenatý, horečnatý až do 25 %]. Proto jest také tato voda hutnější. Poměrná její váha jest 116,6 kg místo 100 kg. Dno jest pokryto asfaltem, který voda hojně vyplavuje na povrch. Ryby v tomto m. žíti nemohou. Ezechiel [Ez 47,6 - Ez 47,12 ] prorokuje, že v novém království [Božím] »vody tekoucí z Galileje opraví vody« M. m., takže bude plné ryb. Dnes je u M. m. vybudován bohatý chemický průmysl.

Ideální řez Mrtvým mořem (od Engadi na záp. k potoku Arnon na vých.) a krajinou k severu. 1. Hladina Středozemního moře. 2. Hladina Mrtvého moře. 3. a 4. Největší hloubky Mrtvého moře. 5. Výška Jericha. 6. Výška brodu Jordánu. 7. Poloha Betléma. 8. Poloha Hebronu.

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)