Jít na obsah | Jít na hlavní menu | Jít na vyhledávací panel

Galilea v době Ježíše

Mapa

Informace ze slovníku

severní část Palestiny, západně od jezera Genezaretského a pravého břehu Jordá­nu. Při jižní hranici rozprostírala se nížina jezreelská, při severním úpatí pohoří Karmélu a Gelboe [Gilboa]; řeka Orontes [Nahr-el Kásimije] označovala hranici severní. Na straně západní hraničila Galilea s Fénicií, na východě je uzavíral Jordán s jezerem Gene­zaretským. Délka od severu k jihu 95 km, šířka 50 km.

Už v období paleolithickém [raně kameno­vinovém] tu přebýval t. zv. galilejský pračlověk, příbuzný neandertálské rasy, užívající jen ne­dokonalých kamenných nástrojů. Z pravěku tu zůstaly osamělé, mohutně vztyčené balvany a okruhy, vytvořené z balvanů, jež snad sou­visely s kultem zemřelých. Odtud snad jméno G., jež možno vykládati jako kruh, okruh, ačkoli lze při tom mysleti také na obvod, kraj.

G. byla rozdělena na Galileu horní a dolní. Horní G. je nádherná hornatá krajina křído­vého útvaru s vrcholy1300 m vysokými, prorvaná hlubokými, velmi úrodnými údolími. Dolní G. zabírala velkou rovinu Jezreelskou a její výběžky, táhnoucí se k Jordánu a k jezeru Genezaretskému. Zkvétalo zde dobytkářství a polní hospodářství [pěstovaly se oliva, pše­nice, ječmen a jižní ovoce]. I rybářství bylo jedním z hlavních prostředků obživy. Teplé prameny a častá zemětřesení ukazují na půdu sopečnou, ale také vysvětlují její úrodnost. Ve Starém Zákoně je G. označována jako sídlo izraelských kmenů Izachar, Zabulon, Asser a Neftalim. Horní G. nebyla Izraelci nikdy úplně podmaněna. Měla vždy značnou část obyvatelstva pohanského [Feničané, Syrové, Arabové a Řekové měli zde sídla], takže měla jméno G. pohanská [Iz 9,1 ], kde »lidná« Kral. znamená »pohanská«; [Mt 4,15 ]. Zde bylo také oněch 20 měst, která dal Šalomoun králi tyrskému Chíramovi za dodávku cedrového dříví [1Kr 9,11 ]. Tato města stala se středis­kem cizinců. Za nájezdů assyrských mnoho obyvatelů G. bylo přestěhováno do Assyrie [2Kr 15,29 ] a v G. se usadili assyrští osadníci. Snad teprve koncem 2. stol. př. Kr. za Jana Hyrkána dostala se G. opět do rukou židov­ských. Za panství římského byla G. považová­na za tetrarchii, spravovanou členem rodiny Hero­desovy. Herodes Veliký zde vládl od r. 40 př. Kr. Po něm panoval v této krajině jeho syn Herodes Antipas od r. 4. př. Kr. Po pádu Jeru­salema stala se G. střediskem rabínské moudros­ti [Tiberias a jiná sídla synagog].

Ježíš strávil v G. téměř celý svůj život. První léta žil v Nazaretě; když začal svou učitelskou dráhu, bydlel v Kafarnaum [Mt 4,12 ; Mt 19,1 ]. I apoštolové byli rodem nebo bydliš­těm z G. [Sk 1,11 ]. Hlavními městy byly Tiberias, Sephoris a v evangeliích uváděné Kafarnaum, Kana a Nazaret [L 1,26 ; J 2,1 ; J 6,1 ]. Obyvatelstvo se značně lišilo od ostatních v Palestině i zvláštní výslovností hrdelnic, což prozradilo i Petra, když se pokusil o zapření svého učednictví [Mt 26,73 ; Mk 14,70 ; L 22,59 ; Sk 2,7 ]. Obyvatelstvo judské se dívalo na Galilejce s opovržením, o němž svědčí dvě přísloví, zaznamenaná u [J 1,47 ]: »Může z Na­zareta co dobrého býti?« a [J 7,52 ]: »Prorok z Galilee nepovstal«, ač právě tam umisťuje podání sz soudce Baráka, Deboru[?], Abesama [?], Tolu, Elona (sr.[Sd 4,6 ; Sd 10,1 ; Sd 12,11 ; Sd 12,8 - Sd 12,10 ]), kde Betlem je Betlémem Zabulonským, sz. od Nazareta, jak vysvítá z [Joz 19,15 ], ne-li též i proroky Elizea a Ozeáše. *Genezaretské jezero.

 

Zdroj: Biblický slovník (Adolf Novotný - 1956)


Galilee

circuit. Solomon rewarded Hiram for certain services rendered him by the gift of an upland plain among the mountains of Naphtali. Hiram was dissatisfied with the gift, and called it "the land of Cabul" (q.v.). The Jews called it Galil. It continued long to be occupied by the original inhabitants, and hence came to be called "Galilee of the Gentiles" (Matt 4:15), and also "Upper Galilee," to distinguish it from the extensive addition afterwards made to it toward the south, which was usually called "Lower Galilee." In the time of our Lord, Galilee embraced more than one-third of Western Palestine, extending "from Dan on the north, at the base of Mount Hermon, to the ridges of Carmel and Gilboa on the south, and from the Jordan valley on the east away across the splendid plains of Jezreel and Acre to the shores of the Mediterranean on the west." Palestine was divided into three provinces, Judea, Samaria, and Galilee, which comprehended the whole northern section of the country (Acts 9:31), and was the largest of the three.

It was the scene of some of the most memorable events of Jewish history. Galilee also was the home of our Lord during at least thirty years of his life. The first three Gospels are chiefly taken up with our Lord's public ministry in this province. "The entire province is encircled with a halo of holy associations connected with the life, works, and teachings of Jesus of Nazareth." "It is noteworthy that of his thirty-two beautiful parables, no less than ninteen were spoken in Galilee. And it is no less remarkable that of his entire thirty-three great miracles, twenty-five were wrought in this province. His first miracle was wrought at the wedding in Cana of Galilee, and his last, after his resurrection, on the shore of Galilee's sea. In Galilee our Lord delivered the Sermon on the Mount, and the discourses on 'The Bread of Life,' on 'Purity,' on 'Forgiveness,' and on 'Humility.' In Galilee he called his first disciples; and there occurred the sublime scene of the Transfiguration" (Porter's Through Samaria).

When the Sanhedrin were about to proceed with some plan for the condemnation of our Lord (John 7:45-52), Nicodemus interposed in his behalf. [Comp. (Deut 1:16 ; 1:17; 17:8)]. They replied, "Art thou also of Galilee?.... Out of Galilee ariseth no prophet." This saying of theirs was "not historically true, for two prophets at least had arisen from Galilee, Jonah of Gath-hepher, and the greatest of all the prophets, Elijah of Thisbe, and perhaps also Nahum and Hosea. Their contempt for Galilee made them lose sight of historical accuracy" (Alford, Com.).

The Galilean accent differed from that of Jerusalem in being broader and more guttural (Mark 14:70).

EBD - Easton's Bible Dictionary