Potok Egypta je zmíněn šestkrát ve Starém zákoně ([Nm 34:5 ]; [Joz 15:4 , Joz 15:47 ]; [1Kr 8:65 ]; [Iz 27:12 ]); jednou, [Gn 15:18 ], jiným slovem, nahar. Potok Egypta nebyl vůbec egyptský potok, ale malý pouštní potok poblíž hranice Egypta, vádí pouště, a možná dělící čára mezi Kanaánem a Egyptem. Obvykle je ztotožňován s Wádí el 'Aríš moderní geografie.

Potok Egypta stéká z plošiny et Tih na Sinajském poloostrově a ústí do Středozemního moře na zeměpisné šířce 31 5 severní, zeměpisné délce 33 42 východní. Jeho pramen se nachází na úpatí centrální horské skupiny poloostrova. Horní část vádí je asi 400 stop nad mořem. Jeho tok, s jedním ostrým ohybem na západ v horní části, vede téměř přímo na sever podél západního svahu plošiny. Celý jeho tok o délce 140 mil prochází pouští. Tyto potoky na Sinajském poloostrově jsou obvykle suchá koryta, která se občas mění v rozbouřené řeky, ale jen zřídka jsou to bublající "potoky." Záplavy mají tendenci přicházet s malým nebo žádným varováním, když v horské oblasti, kterou odvodňují, dojde k přívalovým dešťům.

ISBE