Méšova stela, známá také jako Moabská stela, je stela datovaná kolem roku 840 př. n. št., která obsahuje významný kanaánský nápis ve jménu krále Méši z Moabu (království nacházejícího se v dnešním Jordánsku). Méša vypráví, jak byl Chemóš, bůh Moabu, rozzloben na svůj lid a dovolil, aby byli podrobeni království Izraele, ale nakonec se Chemóš vrátil a pomohl Méšovi svrhnout jho Izraele a obnovit území Moabu. Méša také popisuje své četné stavební projekty. Je napsána ve variantě fénického písma, úzce souvisejícího s paleohebrejským písmem. 

Kámen byl objeven neporušený Frederickem Augustusem Kleinem, anglikánským misionářem, na místě starověkého Dibonu (nyní Dhiban, Jordánsko) v srpnu 1868. "Otisk" (papier-mâché dojem) byl získán místním Arabem jménem Charles Simon Clermont-Ganneau, archeologem působícím na francouzském konzulátu v Jeruzalémě. Následující rok byla stela rozbita na několik fragmentů kmenem Bani Hamida, což bylo vnímáno jako akt vzdoru proti osmanským úřadům, které tlačily na Beduíny, aby stelu předali Německu. Clermont-Ganneau později dokázal získat fragmenty a složit je díky dojmu vytvořenému před zničením stely. 

Méšova stela, první významný epigrafický kanaánský nápis nalezený v oblasti Palestiny, nejdelší nápis z doby železné, jaký byl kdy v této oblasti nalezen, představuje hlavní důkaz pro moabský jazyk a je "základním kamenem semitské epigrafiky" a historie. Stela, jejíž příběh se paralelně, s některými rozdíly, objevuje v epizodě v Bibli v Knize králov [2Kr 3:4 -28], poskytuje neocenitelné informace o moabském jazyce a politickém vztahu mezi Moabem a Izraelem v jednom okamžiku 9. století př. n. št. Je to nejrozsáhlejší nápis, který kdy byl nalezen a který se zmiňuje o království Izraele ("Dům Omriho"); obsahuje nejstarší jistý mimobiblický odkaz na izraelského boha Jahveho. Je také jedním ze čtyř známých současných nápisů obsahujících jméno Izrael, dalšími jsou Merneptahova stela, Tel Dánská stela a jeden z Kurkhských monolitů. Její autenticita byla v průběhu let zpochybňována a někteří biblickí minimalisté naznačují, že text nebyl historický, ale biblická alegorie. Samotná stela je dnes považována za pravou a historickou drtivou většinou biblických archeologů.

Stela je součástí sbírky Louvru v Paříži, Francie, od roku 1873. Jordánsko požaduje její návrat na místo původu od roku 2014.

Wikipedija

Kod Hammurabija je babilonsko pravno besedilo, sestavljeno med letoma 1755–1750 pr. n. št. Je najdaljše, najbolje organizirano in najbolje ohranjeno pravno besedilo iz starodavnega Bližnjega vzhoda. Napisano je v starem babilonskem narečju akadščine, domnevno ga je napisal Hammurabi, šesti kralj prve babilonske dinastije. Primarni izvod besedila je vklesan na bazaltni steber, visok 2,25 m.

Steber je bil ponovno odkrit leta 1901 na območju Suze v današnjem Iranu, kamor je bil odnesen kot plen šeststo let po svojem nastanku. Besedilo so mezopotamski pisarji prepisovali in preučevali več kot tisočletje. Steber je zdaj v muzeju Louvre.

Na vrhu stebra je reliefna podoba Hammurabija s Šamašem, babilonskim sončnim bogom in bogom pravice. Pod reliefom je približno 4130 vrstic klinopisnega besedila: ena petina vsebuje prolog in epilog v poetičnem slogu, preostale štiri petine pa vsebujejo to, kar se običajno imenuje zakoni. V prologu Hammurabi trdi, da so mu bogovi podelili vladanje, da bi "preprečil, da bi močni zatirali šibke". Zakoni so kazuistični, izraženi kot pogojni stavki "če ... potem". Njihov obseg je širok, vključuje na primer kazensko pravo, družinsko pravo, premoženjsko pravo in trgovinsko pravo.

Sodobni učenjaki so na Kodo odgovorili z občudovanjem zaradi njene zaznane pravičnosti in spoštovanja pravne države ter zaradi kompleksnosti stare babilonske družbe. Veliko je bilo tudi razprav o njenem vplivu na Mojzesovo pravo. Učenjaki so hitro prepoznali lex talionis—načelo "oko za oko"—ki je osnova obeh zbirk. Razprava med asiriologi se je od takrat osredotočila na več vidikov Kode: njen namen, njena temeljna načela, njen jezik in njeno razmerje do prejšnjih in poznejših pravnih zbirk.

Kljub negotovosti glede teh vprašanj je Hammurabi zunaj asiriologije obravnavan kot pomembna osebnost v zgodovini prava, dokument pa kot pravi pravni kodeks. V ameriškem Kapitolu je reliefni portret Hammurabija poleg portretov drugih zgodovinskih zakonodajalcev. Replike stebra so v številnih ustanovah, vključno s sedežem Združenih narodov v New Yorku in Pergamonskim muzejem v Berlinu.

Wikipedia